Informace o stavu přírody vychází i z inventury, kterou nechal před dvěma lety provést tehdejší ministr životního prostředí Ladislav Miko. Ze zprávy vyplývá, že stovky druhů už vymřely nebo vymizely. Je mezi nimi 84 druhů hub, 27 mechorostů, 118 cévnatých rostlin, 627 bezobratlých a 22 obratlovců.
Za výrazný úbytek druhů a za ohrožení může změna hospodaření v krajině v druhé polovině 20. století.
"Geometrickou řadou nám přibývají obrovské lány řepky, která je pro zvířata naprosto sterilním prostředím. Na poli kromě řepky neroste vůbec nic a zvířata milující stepní podmínky, jako je zajíc, koroptev nebo skřivan v řepce žít nemohou," uvedl Petr Koubek z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Vadí i velké lány kukuřice, užívání silných herbicidů a insekticidů nebo ubývání kvalitních květnatých luk a remízků.
Prstnatec májový, lidově zvaný kukačka
Na každý z 22 známých druhů připadá jeden, který nebyl v posledních letech nebo desetiletích na území Česka pozorován, více než polovina z nich je považována za vyhynulé. Zmizely některé druhy orchidejí, citlivé především na znečištění prostředí, ale i různé druhy plevelů včetně kdysi hojného koukolu polního.
Rostlinám, hmyzu, ale i drobným savcům chybí kvalitní květnaté louky sečené dvakrát do roka. "Stát rozdává dotace za udržování luk, které jsou koseny jen jednou v roce. Nekosí se pravidelně, seno se neodváží a nechá se na lukách zetlít. Louka pak degraduje na travní, kde rostou jen nejotrlejší druhy trav. Není to lákavé ani pro býložravce," dodal Kroupa.
Ohrožení netopýři i velké šelmy
Červený seznam savců uvádí v kategorii ohrožených druhů téměř pětinu druhů savců. Podobně jako u plazů a obojživelníků řada z nich v Česku žije na okraji svých areálů. Mizí třeba sysel obecný, plch lesní, tchoř stepní, vlk obecný a medvěd hnědý. Mezi nejvíce ohrožené zástupce patří netopýři, sysel obecný, tchoř stepní a velké šelmy.
Sysel na golfu v Karlových Varech.
Zatímco pro velké šelmy je podle Koubka limitací jen člověk, populaci sysla zdecimovala právě změna hospodaření v krajině. "Syslovi chybí sečené úhory, kde by měl dostatek potravy, možnosti pro nory a přehled o krajině. Stahuje se proto na polní letiště či golfová hřiště," dodal Koubek.
Populace syslů přežívají například na letišti u Vyškova, v brněnských Medlánkách nebo v Čejči.
Nepříjemné prvenství zaujímáme v Evropě s motýly. S více než 11 procenty vyhynulých druhů denních motýlů se Česko řadí po státech Beneluxu na čtvrté místo v Evropě a dokonce na první místo v absolutním počtu ztrát.
Kriticky ohrožené druhy přežívají v posledních populacích a bez cílených opatření je jejich vyhynutí otázkou času, vzkazují přírodovědci. Vedle toho se také zmenšují populace druhů hojných. Druhy motýlů dříve všeobecně rozšířených ustupují z běžné zemědělské a lesní krajiny.
Seznamy ohrožených obojživelníků a plazů uvádějí, že vyhubení hrozí více než polovině z nich. Vyšší podíl ohrožených druhů přičítají biologové tomu, že vysoký počet těchto druhů žije v Česku na okraji svého areálu rozšíření, například čolek dunajský, dravý nebo karpatský či ropucha krátkonohá a užovka stromová. Tito živočichové jsou zastoupeni mnohdy pouze jednou nebo několika populacemi.
Mezi 200 druhy ptáků, kteří v Česku hnízdí, a dalšími desítkami druhů, které zde pouze zimují či přelétávají, je pět druhů globálně ohrožených. Na úrovni Evropy je ohroženo 37 procent druhů, Červený seznam ČR uvádí v kategoriích ohrožených druhů celkem 52 procent ptáků.
