Zdejší areál už více než dvě desetiletí chátrá. Projektů na jeho záchranu už bylo mnoho, ale žádný se neujal.
Historie lázní v KyselceLázně Kyselka leží na pravém břehu řeky Ohře poblíž jejího soutoku s lomnickým potokem. Ve svahu vrchu Bučina je zachycen vývěr nejznámějšího pramene Otto. V údolní partii Lomnického potoka vyvěrají další prameny - Alžběta, Josef a Löschner. Počátky lázeňství v Kyselce spadají do roku 1829, ale největší boom nastal za Heinricha Mattoniho v letech 1873-1910. Po roce 1970 se lázně Kyselka staly výhradně dětskou lázeňskou léčebnou. Po roce 1989 ale lázeňská funkce Kyselky v důsledku reorganizace zcela zanikla. Lázně byly v roce 1992 Fondem národního majetku ČR zprivatizovány. |
"Za více než dvacet let už jsem tady zažil bezpočet iluzí, plánů a chimér," říká známý karlovarský historik Stanislav Burachovič. Plány, které představili v úterý současní majitelé budov a pozemků, považuje za reálné.
"Ale bude to bolestné, protože se počítá s demolicí řady budov," připouští Burachovič. "Obnovit lázeňský život už je ale tady z mnoha důvodů zcela nemožné," myslí si.
Do projektu za částečnou záchranu lázní v Kyselce hodlají společnosti Karlovarské minerální vody a C.T.S. Duo investovat 400 milionů. Počítají se záchranou jen těch nejvýznamnějších památek - Matttoniho vily, nárožní věže u Jindřichova dvora a s rekonstrukcí kolonády u Ottova pramene.
Naopak většinu zdevastovaných budov srovnají se zemí buldozery. Definitivně tak zmizí restaurace, vila Vilemína, Švýcarský dvůr a další stavby. (více čtěte zde)
Místní lidé jsou k plánům skeptičtí. "Takových studií už tady bylo hodně. Už věřím jen tomu, co je na papíře, na co je smlouva." pronesla při nedávné návštěvě prezidenta republiky Václava Klause starostka Kyselky Petra Hoffmannová.
Heinrich von MattoniKultivovaný podnikatel 19. století, císařský dvorní rada Heinrich von Mattoni (11.8. 1830 - 14. 5. 1910), dosáhl svého postavení a posléze povýšení do šlechtického stavu za propagaci své země v celém světě, a to hlavně vývozem minerální vody z lázní Kyselka. Jeho životním heslem bylo: "Beru-li něco z této země, musím do ní zpět také něco dávat." |
Přesouvání areálu z jednoho vlastníka na druhého a následné chátrání začalo v roce 1992, kdy byly zdejší lázně zprivatizovány.
Jako první získal lázně podnikatel Karel Franta z Prahy, ale převedl je na Friedericha Beckera z Německa. Toho později zatkla policie za podvody. "Becker chtěl v Kyselce vybudovat rekreační středisko pro německé lékaře," připomněl historik Burachovič.
Becker pak prodal lázně Udo Markardovi z Bad Kisingenu, který byl v Německu odsouzen za závažné trestné činy.
"Udo Markard chtěl v Kyselce za 110 miliard korun postavit české Las Vegas a safari," připomněl snad nejbláznivější nápad na využití bývalých lázní v Kyselce Tomáš Havlina z projekčního atelieru Medika, který vypracoval současný návrh pro Karlovarské minerální vody a společnost C.T.S. Duo.
"Markard byl člověk podobné ražení jako Becker. V přilehlých Doupovských horách chtěl vybudovat jakýsi Disney park. To byla úplná fantasmagorie," kroutí ještě dnes Burachovič hlavou nad plány muže, který chtěl zaměstnávat až 24 tisíc lidí.
Od Markarda koupil zpustlou Kyselku Dagestánec Šamil Chalitujev, ale dřív než stačil uskutečnit stamilionový projekt, zbankrotoval.
Prodej formou licitace se pak konal třikrát. Poprvé nebyl zájemce, podruhé je vydražila za 30 milionů korun firma Rukua, ovšem nezaplatila do stanoveného termínu. Při třetím prodeji v lednu 2006 uspěla C.T.S. Duo se 16,5 milionu korun. Některé z budov vlastní i Karlovarské minerální vody, které před rokem odkoupily od C.T.S. i pozemky.
