Jenže lidé v Jindřichovicích s bojí silného a nebezpečného provozu. Vesnice je totiž silnicí rozpůlená, nevede přes ni žádný přechod a kolem chybí chodníky i osvětlení.
Starostka Jindřichovic Anna Polívková se zlobí, že kraj opravil průtah Kraslicemi a zapomněl, že kvůli nákladním vozům budou trpět i vesnice dál od hranic. "Zdejší cesty na takový provoz nejsou připraveny. Už vůbec ne v zimě," zdůrazňuje starostka Jindřichovic.
Vesnice, která je silnicí rozpůlená a přes níž nevede přechod a kolem ní chybí chodníky i osvětlení.
Jindřichovičtí zastupitelé jednomyslně rozhodli, že s otevřením hranice pro auta těžší než 3,5 tuny (Kraslice změnily názor a nevadí jim auta do 12 tun) nesouhlasí. Asi jim to nebude nic platné.
Po protestním dopisu ale náměstek hejtmana pro dopravu Petr Navrátil alespoň svolal starosty a silničáře k jednání. Starostka Jindřichovic však odcházela ze schůzky zklamaná.
"Bylo mi řečeno, že chodníky si máme postavit sami, přestože silnice patří kraji. A že nemáme nárok ani na vyvýšený přechod s osvětlením, protože by ho muselo používat nejméně tisíc lidí denně. Pro žáby se ale přechody staví," poznamenala ironicky Polívková.
Obec finančně vyčerpávají jiné akce
Náměstek hejtmana Petr Navrátil slíbil, že kraj nechá cestu v Jindřichovicích opticky zúžit, čímž řidiče zpomalí. A připraví místo pro přechod.
"Chodníky ale obec musí postavit sama. Může požádat z našeho programu pro obnovu venkova třeba o dotaci 200 tisíc a chodník stavět na etapy," nabízí Navrátil řešení.
Jindřichovice ale finančně vyčerpává něco zcela jiného. Dokončují vodovod a kanalizaci. "Bereme si úvěr dvanáct milionů korun a kraj nás tlačí do chodníků. To není normální," zlobí se Polívková.
Nepotěšil ji ani přístup zastupitelů v Kraslicích. Ti se o svém návrhu otevřít hranici pro těžší auta s nikým z okolních starostů neporadili. A to přesto, že všechny zdejší obce jsou členy Svazku měst a obcí Kraslicka.
Kraslický místostarosta Otakar Mika reagoval upřímným heslem, že košile je bližší než kabát. Za důležité považuje, aby kraslické firmy mohly přepravovat zboží auty do Německa přímo a ne po objížďce přes Chebsko. Zajížďka přináší firmám vyšší náklady a to souvisí s otázkou zachování pracovních míst.
