"V tuto chvíli nevím, o kolik by se mohly dluhy snížit. Na tuto otázku budu moci odpovědět, až prozatímní správce řádně předá obec a související dokumenty," řekla Michaela Málková, která vedla do voleb sdružení Naše Prameny.
Jestli se opravdu stane první ženou Pramenů, bude jasné až po ustavujícím jednání zastupitelů. To by se mělo konat mezi 28. dubnem a 7. květnem.
Zvolení zastupiteléJosef Pagáč (55 let) - kandidoval už v roce 2009, ale tehdy se do zastupitelstva nedostal. Letos řidiči věřili voliči nejvíc, dostal 33 hlasů. Lenka Cholínská (46 let) - speciální pedagožka, která se do Pramenů přistěhovala teprve před rokem, je lidmi v obci považována za hybnou sílu v pozadí. Václav Jeřábek (45 let) - podnikatel, také on se do obce přistěhoval teprve nedávno. Petr Ceplecha (23 let) - dělník, je benjamínkem v zastupitelstvu. Michaela Málková (26 let) - lídr kandidátky a horká kandidátka na post starostky. |
"Situace v Pramenech už byla neudržitelná, není jiná šance než zvolit zastupitelstvo a hledat cesty, jak se dostat z dluhů," zdůraznila Lenka Cholínská, která je v obci považována za hybnou sílu v pozadí nového zastupitelstva.
Šestačtyřicetiletá speciální pedagožka, která se do Pramenů přistěhovala teprve před rokem, takový názor odmítá. Věří ale, že se novým zastupitelům podaří dluhy zvládnout.
"Jinak bychom do toho nešli. Už jsme se sešli se zástupci Karlovarského kraje i ministerstev financí a vnitra. Přislíbili nám pomoc. Samozřejmě to neznamená, že někdo bude za obec dluhy řešit. Ale budeme se snažit hledat cesty, jak z toho ven," prohlásila rozhodně.
Prioritou musí být jednání s věřiteli
A co bude prvním krokem nového zastupitelstva? "V první řadě se musíme dostat k informacím a začít jednat s věřiteli," konstatovala Cholínská. "Mediální obraz Pramenů byl už tak špatný, že se o kandidaturu začali ucházet lidé, kteří se chtěli mediálně zviditelnit. A to se nám vůbec nelíbilo," doplnila Cholínská.
Historie obcePrvní písemná zmínka o Pramenech je z roku 1357. V okolí obce se nejdříve těžilo stříbro a cín, bohaté vývěry minerálních vod začali lide využívat okolo 16. století. Až do druhé světové války byl tehdejší Bad Sangerberg prosperujícím lázeňským městem s téměř třemi tisíci obyvatel, školou, třemi hotely, dvaceti hostinci a bankou, v roce 1873 žilo v obci 2 400 lidí. |
"Na kandidátce jsme se dohodli poměrně rychle, trvalo to asi týden. A kdo bude dělat starostu? Nějaké návrhy tu jsou, já to ale určitě nebudu," zavrtěla hlavou.
Zadluženost obce odstartoval před lety velkorysý projekt stáčírny minerálních vod. Prameny investovaly miliony korun do zkušebních vrtů, jejichž výsledky dávaly naději, že vydatné zdroje kvalitní minerálky přinesou obci prosperitu.
Podle dohody s původním investorem měla obec z každého litru minerální vody dostávat čtyři haléře, ročně tedy přes 19 milionů korun. Kvůli průtahům a odporu ochránců přírody nakonec investor ze záměru vycouval.
Původně třicetimilionový dluh se kvůli úrokům a exekucím vyšplhal za několik let na více než trojnásobek. Ani nucený prodej obecního majetku nedokázal dluhovou spirálu zabrzdit.
