Zaplevelený Karlovarský kraj se chystá razantně zatočit s bolševníkem

Unikátní pokus vymýtit drtivou většinu nebezpečného bolševníku velkolepého odstartuje v červenci v celém Karlovarském kraji. Rozsáhlá operace za 170 milionů korun má do roku 2015 chemicky, ale i sekáním vyhubit 60 až 85 procent rozpínavého a zákeřného plevele.

Likvidace Bolševníku velkolepého. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Karlovarský kraj připravuje zákrok už několik let. Bude první a svým rozsahem jedinečný nejen v Česku, ale také v celé Evropě.

Nyní běží výběrová řízení na firmy, které své lidi v chemických oblecích s postřikem nebo s kosami vyšlou do terénu. "S bolševníkem určitě zatočíme," pronesla ve středu šéfka projektu Lenka Pocová z Agentury projektového a dotačního managementu kraje.

Zamořený kraj

Karlovarský kraj je invazivními rostlinami - bolševníkem, netýkavkou a křídlatkou - zamořen nejvíce v zemi. Všech těchto druhů se hubení dotkne. Kdyby se v kraji spojila zaplevelená místa, zabrala by plochu 63 km2. Suverénně vede právě bolševník. Zjistili to odborníci už vloni při detailním mapování výskytu.

Likvidace se připravuje všude na celém území kraje - i na soukromých pozemcích patřících 4 800 vlastníkům. A to je právě největší zádrhel, který může akci zhatit. Kraj totiž musí mít písemný souhlas všech, aby nepřišel o obří dotaci 150 milionů korun z Evropské unie.

Úředníci se snažili každého majitele dohledat a písemně jednou, dvakrát i třikrát oslovit. Rozeslali deset tisíc dopisů. Průměrně reagovali lidé až na druhou výzvu.

Nikdo sice neodmítá likvidátory vpustit na pozemek, ale průšvih je, že se spousta majitelů parcel vůbec neozvala. Ti, co nereagovali, vlastní téměř 10 procent plochy, na níž se má bolševník mýtit.

"Musíme mít souhlas všech. Když ho nezískáme, není možné akci zahájit a uskutečnit. Je mi líto, ale celý projekt by skončil," varuje Lenka Pocová. Úřad má čas už jen do července. Jinak ztratí celý rok a už nebude moci splnit podmínky pro přijetí dotace. Úskalím může být i výběrové řízení na likvidátory, pokud by někdo výsledek soutěže napadl.

"Doufám, že nějaký blázen z nesmyslných důvodů nezabije unikátní projekt, jenž poprvé v regionálním měřítku řeší závažný problém. Zdejší lidé snad bolševník znají a vědí, co je to za příšeru a co dokáže," věří europoslanec Pavel Poc z Mariánských Lázní.

S manželkou Lenkou Pocovou pracuje na projektu likvidace bolševníku dvacet let. Na podzim do kraje pozve zástupce Evropské komise. Brusel připravuje směrnici pro omezení invazivních rostlin, konkrétní akce se zatím jinde v Unii nerýsují.

Vysekají a postříkají téměř 14 tisíc lokalit

Více než 50 procent všech ploch ošetří firmy chemicky různými herbicidy. Ty nemohou použít jen blízko vodních nádrží a toků. "Přípravky mají dobrou účinnost. Do čtrnácti dnů bude jasné, jestli postřik zabral nebo zda je nutné ho zopakovat," řekl Jan Šamánek ze Státní rostlinolékařské správy.

Práci dostanou desítky lidí

Celý Karlovarský kraj (kromě vojenského újezdu Hradiště) je rozdělen na 29 částí, které se soutěží zvlášť. Šanci tak má více firem. Nabídky musí odevzdat do 10. června. Pokud se něco nezadrhne, podepíší vítězové smlouvy v 1. polovině července a vzápětí zahájí práce.

Firmy musí zaměstnat aspoň 10 procent lidí, kteří jsou déle než pět měsíců na úřadu práce. To je podmínka daná krajskou vládou. Práci tak dostanou desítky lidí, kteří na ni marně čekají.

Tam, kde roste jen bolševník, použijí likvidátoři totální herbicid. Jinde jen selektivní, který vše ostatní - například trávy - nechá růst.

Monitoring vysekaných a postříkaných lokalit (je jich celkem 13 941, více než 22 tisíc parcel) bude potom probíhat dalších deset let do roku 2025. Vlastníci parcel se zavazují, že o ně budou pečovat, udržovat je a bránit, aby se plevel znovu nerozšířil.

"Pokud se o pozemky nepostarají, bude muset kraj zjednat nějakou nápravu. Kdo se zachová nevhodně, bude vyzýván a hrozí mu přímo už sankce. Ale neumím si představit, že někdo další údržbu zanedbá, když na jeho ploše zbude jen 20 procent bolševníku," míní Lenka Pocová.

Invazivní bolševník velkolepý je podle odborníků velmi nebezpečný tím, že do zdejší krajiny nepatří. Do Lázní Kynžvart jej v roce 1862 zavlekl jako okrasnou rostlinu kníže Metternich. Na rozdíl od severního Kavkazu, kde je doma, tu nemá konkurenci a vytlačuje ostatní druhy.

"Šíří se a není síla, která by ho omezovala. Na Kavkazu mu brání hmyzí predátoři nebo některé rostliny. Navíc působí fototoxicky. Při dotyku způsobuje na kůži vyrážku, která svědí a pálí," zmínil Jan Šamánek.