"Pražané vždycky jako první nasávali vlivy z vyšších vrstev, od šlechty a později buržoazie. O Vánocích to bylo velmi dobře znát - jako první pekli cukroví, chystali pokrmy z ryb, objevili bábovku a jablečný závin nebo zdobili stromečky," líčí etnografka Ilona Vojancová pokrokový přístup velkoměsta k vánočním svátkům.
V Praze se postupně vytrácel pravý důvod, proč se některé obyčeje udržovaly. "K Vánocům sice patřily, ale jen jako zábava pro obveselení," připomíná Vojancová a neopomene zmínit další převratný kousek, který se udál v hlavním městě. V roce 1812 se tu poprvé, konkrétně na zámečku v Libni, rozzářil vánoční stromek.
Daleko za městskými hradbami se také důkladně odlišovala skladba vánočních dárků.
"Zatímco na venkově Ježíšek naděloval praktické dárky, případně ovoce, ořechy či sladkosti, ve městě se dopustil rebelství. Dětem začal nosit hračky," doplňuje Vojancová, která má s lidovými obyčeji mnoho společného. Jako kastelánka totiž spravuje skanzen na Veselém Kopci.
Takhle se rozsvítil letošní vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze:
