Michalovi se změnil život před několika týdny. Po deseti letech se totiž ozvali lidé z Českého národního registru dárců dřeně, kam se jako osmnáctiletý zaregistroval, že by se mohl stát dárcem a pomoci tak neznámému těžce nemocnému člověku přežít.
Když ho novináři navštívili na odběrovém pracovišti v plzeňské fakultní nemocnici, měl za sebou už několik hodin na lůžku.
Registr dárců dřeněČeský národní registr dárců dřeně v Plzni před jednadvaceti lety spoluzakládal známý český hematoonkolog Vladimír Koza. Světově uznávaný odborník v oblasti transplantací kostní dřeně působil od roku 1979 na Oddělení klinické hematologie FN Plzeň. Primářem nové samostatné hematoonkologie se stal v roce 1994. V červnu 2012 podlehl rakovině. |
"Cítím se úplně báječně, nic mě nebolí, všechno je v pohodě," hlaholil sympatický mladík, jehož celé jméno a další údaje z jeho životopisu se nesmí kvůli celosvětově nastaveným dárcovským pravidlům zveřejňovat.
Přestože několik hodin strávil na takzvaném separátoru krvetvorných buněk s kanylou v třísle, hovořil o tom, že má příjemný pocit.
"Vědomí, že někomu pomůžu nebo mu alespoň dám šanci, že může pokračovat v životě, je hlavní odměna pro dárce," uvedl ještě trochu pobledlý Michal. V rodině ani v nejbližším okolí se s leukémií, která se darovanými krvetvornými buňkami obsaženými v dřeni nejčastěji léčí, naštěstí nesetkal.
Vedoucí koordinačního centra Českého národního registru dárců dřeně Jana Navrátilová uvedla, že ideálním dárcem je mladý, zdravý člověk, který je pro dobro ochoten podstoupit trochu nepohodlí.
"Dárce přijel večer, ráno dostal kanylku do žíly v třísle, aby procedura na separátoru mohla probíhat. Neměl totiž dostatečně kvalitní žíly na rukou. Celá procedura trvá přibližně čtyři hodiny, dárce ji toleruje velice dobře, když má kanylku v třísle, tak je to pro něj pohodlnější, protože má obě ruce volné, může si číst, telefonovat," popsala lékařka.
