Díky vstupu osmi desítek uniformovaných lidí do registru zase o něco stoupla naděje pro pacienty, kteří s leukémií a dalšími vážnými nemocemi krve čekají na transplantaci. Lékaři to berou jako příležitost k osvětě.
Kdo může být dárcemNa seznam dárců lze zařadit jen lidi mladé (od 18 do 35 let) a zdravé. Věková hranice je částečně umělá, protože vyšetření transplantačních znaků stojí 1500 až 2000 korun a nehradí ho zdravotní pojišťovny. Platí ho registr sám s pomocí nadace. Proto přijímá jen ty nejnadějnější. Dárcovství kostní dřeně je oboustranně anonymní. Pouze ve výjimečných případech - s velkým časovým odstupem po transplantaci a na přání obou stran - může být pacient se svým dárcem seznámen. |
"Kdo z nás někdy dostane šanci zachránit konkrétnímu člověku život?" položila řečnickou otázku Jana Navrátilová, lékařka hemato-onkologického oddělení Fakultní nemocnice Plzeň a vedoucí koordinačního centra Českého národního registru dárců kostní dřeně.
Sledovala, jak hasiči a policisté jeden za druhým v sále, kde se obvykle konají přednášky a plesy, odevzdávají pár mililitrů krve k vyšetření znaků v krvinkách.
Vyplňovali formuláře, souhlas s uchováním DNA. Přidávali se k těm, kteří jsou ochotni podstoupit bolestivější zákrok a krvetvorné buňky někomu z nemocných darovat, pokud by se zjistila shoda.
"Je to velká skupina lidí. Podobný počin jsem viděla jen u studentů Západočeské univerzity Plzeň. Byla bych ráda, kdyby Karlovarský kraj byl vzorem i pro další regiony v Česku," chválila lékařka.
S nápadem na skupinový odběr přišla primářka transfuzního oddělení sokolovské nemocnice Zuzana Fialová a velitel Městské policie Sokolov Petr Kubis. Fialovou na přednášce v Liberci zaujala informace, že k optimální skupině dárců patří policisté. Tedy hodně mladých lidí, zdravých a imunologicky nezatížených tolik jako ženy.
"Řekla jsem si, že to na místní úrovni můžeme zkusit. Ale netušila jsem, že se akce rozroste do takových rozměrů," nevycházela primářka z údivu.
Zachránit život, to je nepopsatelný pocit, říká dárce
Odznak "jsem IN, jsem v registru" si odnášel třeba hasič z Aše Michal Červeň. Chtěl vstoupit do registru už dříve. Dokonce vyplňoval a posílal formulář přes internet, ale nikdo se mu neozval. "Tohle je mnohem lepší příležitost, tak jsem ji využil."
Nebo další příklady. "Každý může onemocnět. Také bych v té situaci byla ráda, kdyby mi někdo pomohl. Dárců je nedostatek, chtěla jsem se přidat," vysvětlila strážnice ze Sokolova Miloslava Hučková. "Co může udělat člověk víc než zachránit jiného?" přemítal Jiří Singer.
Hasič Martin Vosecký daroval kostní dřeň v roce 2004 a ví, že zachránil malou dívenku. "Ten pocit je nepopsatelný. Dáváte kus sebe a tím i někomu konkrétnímu naději žít."
Vosecký také popsal dva způsoby odběru krvetvorných buněk. První bezbolestný z krve, proces ale trvá čtyři až pět hodin. "Druhý je z pánve a bolí to, jako když vás někdo nakope do zadku," usmál se.
Český registr funguje od roku 1992 a obsahuje 44 tisíc vzorků kostní dřeně. Jen pět set jich ale zatím mohlo být využito k transplantaci díky shodě znaků dárce a příjemce.
