Kraj si letos objedná a příspěvkem 38 milionů korun zaplatí chod osmi ztrátových a přitom nepostradatelných oddělení – třeba neonatologického, urologického, kožního. Odborně se této formě finanční pomoci říká závazek veřejné služby.
Jde o průlomový a možná i riskantní způsob záchrany zařízení v krajském městě a Chebu. Bez pomoci zvenčí by na sebe nemocnice musela vyhlásit insolvenci.
Opozice varuje, že krajská vláda ČSSD a KSČM tím otevírá pandořinu skříňku. Požadavek na dorovnání ztrát oddělení ve výši 25 milionů totiž už vznesla i firma Nemos, která soukromě řídí nemocnice v Sokolově a Ostrově. Její údaje o ztrátovosti ale chce krajský úřad nejdříve prověřit.
Jednatel Nemosu David Soukup to nelibě nese. „Zásahy kraje nabourávají rovné podnikatelské prostředí v našem oboru,“ řekl. Kdyby kraj podle něho zvýhodnil jen svou nemocnici, jednalo by se o nedovolenou podporu.
Půjdou do fronty další?
Opozičním zastupitelům vadí, že kraj zachraňuje špitál, aniž by vůbec začala pracovat expertní komise, která má sepsat koncepci lůžkové péče v regionu.
„Riskujeme že se do fronty postaví další poskytovatelé péče a budou chtít také peníze. Nevím, jak na to budeme reagovat a jestli na to vůbec budeme mít,“ upozornil Petr Šindelář (ODS).
Navíc se ztrátovostí oddělení se dá podle politika a lékaře Oldřicha Vastla (Hnutí nezávislých) lehce žonglovat. Třeba zvýšením nákladů. „Vytvoříme tím černou díru a ještě se budeme divit. Není problém udělat kterékoliv oddělení ztrátové. Být ředitelem, zvýšil bych třeba platy,“ nadhodil Vastl na dokreslení.
Podle náměstka hejtmana pro zdravotnictví Miloslava Čermáka je hrazení závazku veřejné služby důsledkem nedostatečných příjmů nemocnice od pojišťoven.
„Tento nástroj používají i jiné kraje. My k němu přistupujeme proto, aby oddělení nezanikla a občané nemuseli jezdit za péčí do jiných nemocnic a regionů,“ vysvětlil Miloslav Čermák.
Dotace 38 milionů korun pomůže krajské nemocnici jen do konce roku. Pak se podle odhadů znovu dostane s vlastním kapitálem nebezpečně blízko k nule a tedy opět k hranici insolvence.
„Snažíme se posílit výnosy nemocnice. V červenci dostaneme od státu třináct milionů jako náhradu za zrušené regulační poplatky. Malé zdravotní pojišťovny nám garantují zvýšení plateb. Negativní trend by se měl otočit,“ věří členka představenstva KKN Dagmar Divišová. Podle ní by měl špitál letos skončit ve ztrátě kolem dvaceti milionů korun. Vloni to bylo katastrofálních minus 131 milionů.
