„Souhlas ministerstva bude rozhodujícím milníkem pro další přípravu a následnou realizaci. Odhadované náklady jsou přibližně 450 milionů korun. Předpokládáme, že se podaří zajistit financování z operačních programů,“ uvedl mluvčí Správy železniční dopravní cesty Jakub Ptačinský.
Nádraží v ChebuPrvní nádraží získal Cheb v létě 1865. Reprezentativní, téměř dvě stě metrů dlouhá budova, byla dílem renomovaného mnichovského architekta Hügela. Objekt za 1,5 milionu zlatých skrýval zázemí například pro tři poštovní úřady, pět celnic, tři čekárny, jeden velký restaurační sál a více než stovku obytných i úředních místností. Po rekonstrukci v roce 1910 se chebská stanice stala secesní perlou mezi nádražními budovami. O pětatřicet let později, na jaře 1945, však na jejím místě zbyla jen hromada sutin. Staniční budovu nahradilo na dlouhá dvě desetiletí dřevěné provizorium. Nové nádraží začalo částečně sloužit až v roce 1962. |
Na rekonstrukci čeká chebské nádraží už řadu let. Největšími problémy pro cestující je právě absence bezbariérových vstupů na perony. Ty jsou navíc příliš nízké a požadavkům na moderní cestování už nevyhovují.
„Snad se konečně něco změní,“ doufá náměstek hejtmana pro dopravu Petr Navrátil a doplňuje, že chebské nádraží je co do přepravy cestujících největším dopravním uzlem v kraji s mezinárodním významem. Sbíhá se tu pět železničních cest, vede tudy i koridorová trať.
„Nádražím v Chebu denně projde na pět tisíc lidí, které odveze nebo přiveze půl druhého sta vlaků,“ přiblížil ředitel Krajského centra osobní dopravy Vladimír Omelka.
Podle jeho slov nádraží, které vyrostlo v sedmdesátých letech minulého století, citelně chybí právě bezbariérové přístupy na jednotlivá nástupiště. „Pro matky s kočárky, pro cestující, kteří se s obtížemi pohybují, nebo pro invalidy na vozíčku jsou podchody často nepřekonatelný problém,“ doplnil Omelka.
To potvrzuje i jeden z chebských vozíčkářů Tomáš Harant. „Přiznám se, že vlakem moc nejezdím. Vím o tom, že přístup na nástupiště tu bývá komplikovaný, tak raději sháním jiný druh dopravy.“ Právě rekonstrukce by mohla vše změnit.
Chebské nádraží patří k nejzdařilejším dílům architekta Josefa Dandy. Moderní stavba z let 1962-65 nahradila mnohaleté dřevěné provizorium. Výstavní secesní budovou evropských parametrů, kterou se Cheb honosil v první polovině minulého století, totiž v samém závěru války zničily letecké bomby.
Josef Danda zasvětil většinu své profesní dráhy návrhům železničních staveb. Chebské nádraží patří do trojice jeho staveb, které vznikly v padesátých letech na místě starších budov zničených americkým bombardováním během druhé světové války.
Nádraží v Klatovech, Chebu a Pardubicích mají mnoho společných rysů. Chebské nádraží však tehdejší politická reprezentace vnímala jako výkladní skříň pro návštěvníky ze západu a v jeho bohaté výzdobě se už uplatňuje bruselský styl. Příkladem jsou dvě mozaiky v hale a kovová plastika na průčelí.
Danda svá nádraží koncipoval jako komplexní dopravní terminály s mnoha dalšími doprovodnými funkcemi. Také v Chebu navazuje staniční budova na rozsáhlé prostranství, kde na železnici navazuje autobusová doprava a parkoviště osobních automobilů.
