Řidič kamionu Pavel Řezníček.
Po Evropě jezdí jako zaměstnanec jedné malé sokolovské firmy. Zdůrazňuje, že kamioňáci mají s migranty poslední dobou stále větší problémy. Pokud nestihnou v Anglii původně stanovený termín vykládky, mohou se dostat na řadu až druhý i třetí den. A hned je po plánovaném víkendu doma.
Obávané kolony kamionů
Jednu z nejpoužívanějších fint využívají podle kamioňáků davy migrantů, lemující dálniční přivaděče na cestě do přístavu v Calais v době, kdy lodníci stávkují anebo lodě nejezdí na čas kvůli špatnému počasí na moři. Proto se na silnicích tvoří z kamionů fronty.
Jízdu kamionem přes Calais si loni v létě vyzkušel i reportér iDNES.cz:
16. června 2015 |
Pavel Řezníček vídával, jak třeba sedmičlenná skupina migrantů vyběhne ze křoví za návěs kamionu a násilím otvírá zadní dveře. Zabouchává je zvenku na silnici osmý migrant. Při dalším útoku na kamion zavírač nastupuje dovnitř za odměnu jako první. A tak to jde dále dokola jako na běžícím pásu.
„Z toho, kdo zavíral naposledy dveře, se automaticky stává cestovatel čekatel,“ popsal řidič Řezníček své zkušenosti. Poukazuje na velké komplikace s úřady, kterým musí řidiči dokazovat, že nejsou pašeráci lidí a nepřeváží je za peníze.
Mimo jiné popsal jednu z fint, které používají kolegové za volantem. Migranti nevědí, jestli kamion pojede do Anglie, anebo se z ní vrátil. Šoféři ale dostávají v přístavech kartičky. Lze z nich poznat, že se právě vylodili z lodi, která připlula z Anglie. Kamioňáci si kartičky schovávali a umisťovali je na návěsy, které se ve skutečnosti do Anglie chystaly.
Migranti jsou ale učenliví, a tak fintu časem prohlédli. Někteří řidiči kamionů však „dávají za vyučenou“ černým pasažérům podstatně drsněji. Jakmile zjistí, že vezou na nápravách někoho nezvaného, v zimních měsících takového „cestujícího“ protáhnou pěkně přes louže. Francouzi pak takové zmrzlíky sotva vyndávají.
„Jeden kolega mně říkal, že takzvané utečence jednou vezl až na německo-belgickou hranici vzdálenou 4,5 hodiny jízdy od Calais, což je notně vzdálilo od vysněné Velké Británie. Slyšel jsem o případu, kdy se migranti vloupali i do mrazáku. Maďarský řidič nastavil teplotu na minus 25 stupňů Celsia a zmrzlíci pak ještě rádi vítali francouzské četníky,“ konstatoval Řezníček.
Pozor na střechu, migranti tudy rádi skáčou do aut
Právě ve francouzském Calais Řezníček před časem parkoval na chráněném a placeném parkovišti pro kamiony. Po povinné pauze vyjel ke kontrolám v přístavu.
V době odpočinku mu několikačlenná skupina migrantů, pravděpodobně z Pákistánu nebo Afghánistánu, vlezla mezi kabinu a návěs, kde je hrazdička s hadicemi a kabely. Přes hrazdičku se přehoupli až na střechu, kterou shora za kabinou prořízli, aby se dírou protáhli dovnitř do zaplombovaného návěsu.
„Je to to nejhorší místo, protože půlmetrová díra na protažení člověka se nakonec roztrhá až ke kraji a plachta vlaje ve vzduchu,“ řekl Pavel Řezníček.
Dodal, že nakonec měl štěstí v neštěstí, protože mu migranty mezi nákladem objevili Francouzi. Kdyby na černé pasažéry přišli Angličané, zaplatil by pořádnou pokutu, pohybující se přibližně ve výši 2 200 liber za osobu. Při počtu 7 osob by pracoval rok zadarmo a ještě by si poseděl ve vyšetřovací vazbě. A modlil se tam, aby nedejbože Angličané nepovažovali přepravu lidí za úmyslnou.
Pavel Řezníček připouští, že jízda v mrazáku nebo přes kaluže se silnými a zdravými muži není právě humánní. Má ale za to, že ze strany řidičů kamionů jde o nutnou sebeobranu. Četníci problém dlouhodobě ignorují.
Sotva černé pasažéry vysadí z návěsu, ti mohou v podstatě ihned pokračovat v pokusech dostat se do návěsu jiného kolegy. A proto si Pavel Řezníček našel práci v klidnějších částech Evropy. Je proto rád, že dnes už do Velké Británie nemusí jezdit. Jen lituje své kolegy a hlavně svého bratra Michala, který takové štěstí nemá.
