Jen několik dní před tradiční pietní akcí, kterou je Jáchymovské peklo, se do areálu Štoly č. 1 vrátily předměty z bývalého lágru Svornost, kde v době komunistického režimu těžili vězni uranové rudy pro Sovětský svaz.
Ten se nacházel nad hornickou památkou. Sokolovské muzeum, jež se o štolu stará, jí loni vylepšilo díky evropským dotacím zázemí a během stavebních prací areál prozkoumali i archeologové. Nálezy pak zaměstnanci zdokumentovali a v úterý je převezli do malé expozice, která vznikla přímo ve štole.
„Některé z nálezů jsou méně zajímavé, jiné více. My jsme připravili výběr, přičemž k těm nejzajímavějším patří komínky lágrových domků,“ uvedl ředitel muzea Michael Rund.
Archeologové je objevili společně s takzvanou korekcí, neboli celou, do které dozorci vězně zavírali. „Komínky se povalovaly v korekci, kam se zřejmě dostaly při likvidaci lágru,“ popsal Michael Rund.
Z dalších zajímavostí muzeum lidem ukáže vypínače, stínítka světel a oblouky, na kterých byly pověšené ostnaté dráty, i jejich zbytky ze Svornosti.
„Při likvidaci lágru zřejmě co šlo, naházeli do různých děr, zbytek lágru skončil v zemních valech,“ řekl ředitel. Všechny nálezy podle něj odpovídají věcem, které se dochovaly v jediném ještě existujícím lágru v České republice, kterým je Vojna u Příbrami.
Nálezy dokládají, že lágr skutečně existoval
„Celkem jsme našli asi třicet předmětů. Vnímáme je především jako hmotné důkazy, že lágr Svornost tady skutečně byl a že si jej nikdo nevymyslel,“ podotkl Michael Rund.
Jáchymovské peklo
|
Záběrů z lágrů přitom kvůli utajení podle něj mnoho neexistuje. Osobně jich zná jen pár, které vznikly coby součást dokumentace vyšetřování útěků muklů z Horního Slavkova.
O pozůstatky Svornosti se zajímali i archeologové. Během výzkumu v Jáchymově objevil Martin Volf z Ústavu archeologické památkové péče Severozápadních Čech zmíněnou korekci, Filip Prekop z loketského Národního památkového ústavu zase zmapoval tamní nálezy.
„Zabývali jsme se povrchovým průzkumem nejen movitých, ale také nemovitých věcí a zjišťovali jsme, co z lágrových domů je dnes ještě patrné,“ uvedl Filip Prekop.
Letecké snímky nabídly pohled do minulosti
Archeologové přitom objevili mince z průběhu 20. století, několik konstrukcí nebo třeba vodovodní jímku s přepadem. Nebylo to přitom poprvé, co se odborníci na zaniklý lágr zaměřili. Před několika lety se pracovními tábory na Jáchymovsku rovněž zabýval památkář Ondřej Malina. Ten se soustředil na vyhodnocování historických leteckých snímků oblasti.
Detailnost zjištění byla překvapivá. Bylo možné například rozpoznat počet otopných záření v jednotlivých budovách, podle kterých byla odvoditelná kapacita lágru. „Tohle je jeden z těch případů, kdy se ukazuje, že archeologie má co říct i k těmto mladším událostem,“ uvedl Filip Prekop.
Novou budovu Štoly č. 1 otevře muzeum oficiálně v sobotu ve 13 hodin, kdy se ve městě koná tradiční Jáchymovské peklo. Po mši a pietním aktu tak budou moci i bývalí muklové s rodinami navštívit štolu, případně také naučnou stezku Jáchymovské peklo, kterou loni obnovilo sdružení Političtí vězni.cz.
Přesné statistiky její návštěvnosti si sice nevede, jeden ze členů sdružení Tomáš Bouška ovšem odhadl, že se na ní vydají stovky lidí měsíčně. „Víme, že se na ni lidé vrací a přivádějí nové návštěvníky. Máme obrovskou radost, že stezka ožila,“ řekl.
Sdružení navíc v Jáchymově plánuje řadu dalších akcí, přičemž jedna z nich se týká i tábora Nikolaj. Sdružení si totiž v místě, kde stával, všimlo základů hned několika budov a plánuje tam landartovou expozici. Pokud na to bude mít kapacity, rádo by podle Tomáše Boušky vyklidilo prostory táborové kuchyně, kde byli uvězněni jehovisté.
