Jako horký brambor si ho přehazuje Ředitelství silnic a dálnic s městem.
„V monitorování je třeba pokračovat. Snížení teplot povede s největší pravděpodobností ke zvětšování trhlin, které může vyvrcholit nevratným pohybem, a tím i zhoršením stabilitní situace,“ tvrdí ve zprávě Jan Blahůt, vedoucí oddělení inženýrské geologie ústavu. Naznačil tím, že nebezpečí případného sesunu horniny je reálné.
Pozemek svahu je majetkem města Karlovy Vary, průtah městem zase patří pod správu Ředitelství silnic a dálnic. „To by mělo sanovat svahy nad svými komunikacemi,“ domnívá se první náměstek primátora města Čestmír Bruštík.
Ředitel krajského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Lukáš Hnízdil však razí opačný názor. „Máme stanovisko ministerstva dopravy, které jasně tvrdí, že v tomto úseku má správu nad svahem jeho majitel, tedy město,“ argumentuje ředitel.
Spor obou stran tak situaci v žádném případě neulehčuje. „V praxi vede k tomu, že neopravuje nikdo. Ani my, ani oni,“ říká Hnízdil.
Krajský úřad podle mluvčí Jany Pavlíkové několikrát na obě strany apeloval, aby se situací zabývaly. „Podle Krajské správy a údržby silnic to vzhledem k tomu, že se jedná o lesní pozemek, vypadá, že odpovědnost by měl s největší pravděpodobností nést správce komunikace, tedy ŘSD,“ říká mluvčí.
Kraj už v minulosti vydal nařízení, podle kterého má ŘSD zajistit opravu svahu, to ale vrátilo ministerstvo dopravy. „Pokud se obě strany nedohodnou, bude muset zřejmě rozhodnout až soud,“ dodává Jana Pavlíková.
Do té doby ovšem může být pozdě. Lukáš Hnízdil se neodvažuje předjímat, kdo by se postaral o opravu svahu v okamžiku, kdy by došlo ke krizové situaci a masiv začal ohrožovat dopravu na průtahu. „Museli bychom znovu požádat o vyjádření ministerstvo dopravy. Nemůžeme investovat do něčeho, co není naše,“ zdůrazňuje Hnízdil.
Nebezpečný úsek začíná u Ostrovského mostu a končí u lávky do Bohatic. „Je tam spousta kamenů, které se mohou samovolně zřítit na vozovku,“ upozorňuje na možná rizika Stanislav Vonka, autor projektu sanace svahu.
Ta by podle jeho odhadu přišla na desítky milionů korun. Problém vidí v tom, že se na skalním masivu postupem let usadila vrstva zeminy a jílů, která je nestabilní. Na některých místech ji sice zpevňují kořenové systémy stromů, jinde ovšem porost chybí. A právě takové úseky by se podle odborníků mohly dát do pohybu.
