Larvy už napadly nosné konstrukce ikonostasu a na několika místech i dřevěné parkety nejstaršího pravoslavného kostela v České republice.
„Vzhledem ke stáří chrámu je napadení hmyzem mnohaletý problém. Po několika konzultacích jsme se v prosinci pustili do svépomocného ošetření dřevěného ikonostasu. Je to ale složité. Každou dírku je třeba opakovaně napustit speciálním roztokem a poté uzavřít. Není to ideální postup, ale je to aktuálně jediné možné řešení, které si můžeme finančně dovolit,“ uvedl otec Vít Metoděj Kout, duchovní správce chrámu sv. Olgy ve Františkových Lázních.
Už nyní je ale jasné, že vzhledem k rozsahu napadení se zřejmě v budoucnu bude muset stávající ikonostas demontovat, napadené části vyměnit a zdravé dřevo ošetřit. „Nevyhneme se ani zásahu do položených parket a dřevěných přesahů,“ povzdechl otec Metoděj.
Výjimečná památka
Stávající ikonostas považují za unikátní dílo také památkáři. „Je to nepochybně zajímavost, která je neoddělitelnou součástí nemovité kulturní památky pravoslavného chrámu sv. Olgy. Bez ikonostasu by chrám nebyl chrámem. Celý objekt byl zařazen na seznam státem chráněných památek v roce 1992,“ uvedla mluvčí Národního památkového ústavu v Lokti Jindřiška Ratajová.
Podle otce Metoděje je ikonostas výjimečný také tím, že nese znaky známé ikonopisecké vasněcovské školy. A není vyloučeno, že se na jeho výzdobě podílel přímo malíř Viktor Michajlovič Vasněcov osobně. Ten patří k nejznámějším ruským umělcům 19. století a proslul zejména výzdobou kyjevského chrámu sv. Vladimira.
Typické pro tuto školu jsou pohádkově laděné barvy a tradiční ruské prvky a vzory. Ani jedno františkolázeňskému ikonostasu, který v roce 1905 nahradil původní přenosnou zástěnu, nechybí.
„Původní mobilní ikonostas pocházel zřejmě z výmarského chrámu. Používal se tehdy během bohoslužeb například na kolonádě Solného a Lučního pramene, později v hotelu Giselle. Zajímavé by bylo zjistit, kde skončil. Určitě není v Česku. Podle mne je v některém z pravoslavných chrámů v západní Evropě. Bohužel, podrobnější informace, mimo dobové fotografie, k němu nemáme,“ řekl otec Metoděj, který se vedle své duchovní práce soustavně snaží dohledávat všechny dostupné informace o historii františkolázeňského pravoslavného chrámu a fary.
Velká část materiálů se totiž do současnosti nezachovala. V souvislosti se stavbou chrámu sv. Olgy se mu už podařilo najít řadu zajímavostí. Například, že v den, kdy stavbaři vztyčovali na chrámové věži kříž, došlo v Rusku k obrovskému vlakovému neštěstí. Ve vlaku cestovala také carská rodina. Ta však vyvázla jako zázrakem bez zranění. Místní dobový tisk připisoval zásluhu této ochrany shůry právě nově vztyčenému františkolázeňskému kříži.
