"Nic afrického jsem si do českých Vánoc nepřinesl. Tady jsem víc Čechem než Keňanem a svátky slavíme typicky česky," říká Bob Helekia Ogola.
Jako každý rok i letos má napilno. Pořádá koncerty, navštěvuje seniory v domovech důchodců i děti ve školkách a v neposlední řadě hodně přikládá, aby měl v kostele o svátcích teplo.
"Pořád něco organizuji a topím jako barevný. Vlastně se stávám z faráře topičem," směje se Bob Helekia Ogola, který říká, že každý jeho Štědrý den je ideální.
Keňské Vánoce se obejdou bez dárků
Stejně jako v rodné Keni, kde se Vánoce slaví v širokém rodinném kruhu, slaví i v krušnohorském Nejdku. Obklopený je hlavně ženami, protože svátky tráví s babičkami, svojí ženou, dcerou a synem.
Keňské Vánoce se podle něho od těch českých poněkud liší. V africké zemi vládne chudoba a každá rodina živí kolem deseti dětí. Lidé si tudíž nedávají dárky.
"Kdybych rodině oznámil, že žádné dárky nebudou, nevím, jak by se na mě kdo díval," směje se Bob Helekia Ogola, který se už od neděle připravuje na štědrovečerní kázání.
"Štědrý den je jediným dnem v roce, kdy mám v kostele plno. Lidé se do něj často ani nevejdou. Je hezké, když je vidím, jak se sejdou a jak mezi nimi mizí rozdíly, mizí nenávist, nevraživost," říká Bob Helekia Ogola.
Po večeři zajde na bohoslužbu kolegy katolíka
Po bohoslužbě v evangelickém kostele jej čeká slavnostní večeře s typickou rybí polévkou, kterou prý výtečně umí jak babička, tak jeho žena. Pak se vydává na návštěvu za děkanem Janem Pražanem, který působí v nejdeckém římskokatolickém kostele.
"Sedneme si, popovídáme a pak se jdu podívat na jeho mši. Vždycky na ni přijde asi polovina evangelíků, která už byla u mě. Někteří katolíci zase chodí i k nám," těší ho.
O den později jej čekají také věřící v Jáchymově.
