S nápadem, jak vtisknout stopu zdejších lidí do krajiny, přišel majitel známé rodinné firmy z Karlovarska Josef Pelant. Ačkoli se sám na organizaci podílel, držel se skromně v pozadí. Podobnou věc pořadatelský tým uskutečnil už před pěti lety, kdy vysadil třešňovou alej v obci Andělská Hora u Karlových Varů.
„Tohle je spíše společenská akce, na kterou jedna ze sponzorských firem zapůjčila hnojivo, jiná vyhloubila díry, další zase stromy. Na ně byl ale potřeba alespoň minimální sponzorský příspěvek, který zaplatila každá z rodin, a to 2 500 korun,“ vysvětlila jedna z organizátorek Ilona Macháčková.
Přestože se duby zimní zdály na první pohled jako mladé stromy, byly až 20 let staré. Každá rodina měla svůj strom očíslovaný a dostala i návod, jak ho zasadit do země. Pomáhalo jim v tom pět odborníků s červenými vestami, každý měl na starosti dvacet rodin.
„V Andělské Hoře se totiž ukázalo, že ne každý už v životě něco zasadil,“ podotkla Ilona Macháčková. Rovněž zmínila, že duby porostou na břehu Medardu 300 až 400 let a budou se dědit z otce na syna.
Při vybírání místa pro novou alej bojovali organizátoři i s kvalitou zeminy. Jezero Medard totiž vzniklo ve stejnojmenné lomové lokalitě a půda tam není zcela ideální. Jedná se o takzvanou hlušinovou zeminu. „Povolali jsme proto na pomoc odborníky, kteří dokonce odebírali vzorky. Po jejich prozkoumání došli k závěru, že se duby chytnou,“ popsal další z organizátorů Jaroslav Herman, který je předsedou sdružení Andělská Hora.
Sázel i moderátor Marek Eben
Stromy putovaly do půdy v jutovém obalu. Lidé jim museli při výsadbě do zeminy přidávat tři až čtyři tablety, které zajistí dobré podmínky pro počáteční růst. „Zasazení dubu přitom není nic těžkého. Horší je to s osazením tří kůlů, které mají stromy stabilizovat. Fyzicky to nezvládne každý, proto jsou tu ti, kteří jim pomůžou,“ řekl Jaroslav Herman.
Jedním ze sázejících byl i moderátor a herec Marek Eben, který si setkání pochvaloval. „Mám strom číslo 59, což je těsně vedle čísla mého narození. Josef Pelant má dar, zbláznit lidi a už udělal spoustu šílených projektů. Myslel jsem, že tady bude jen pár lidí s lopatami. Nečekal jsem, že to dostane takový rozměr,“ smál se.
Kousek od něj zase sázel dub Lukáš Strnad z Habartova. „Donesl jsem si hodně vlastního nářadí, abych si ho nemusel půjčovat. Krom toho moje nářadí je také nejlepší,“ žertoval. Na břeh Medardu ho přivedl jeden ze členů rodiny, který sezval i další příbuzné. „Myšlenka, že se budou stromy dědit z generace na generaci, je dobrá,“ líbilo se mu.
Nápad nadchnul i sokolovského místostarostu a krajského radního pro životní prostředí Karla Jakobce. Zmínil, že podobné akce se ke stému výročí konají po celé republice, ale většinou jde o výsadbu lip, tedy národního symbolu. „Jsem rád, že v tomto případě se jedná o duby, ze kterých se mohou lidé těšit stovky let. Lípy takovou životnost nemají,“ zdůvodnil.
Jezero Medard se má stát do budoucna velkým lákadlem pro obyvatele regionu i turisty. Na březích u obce Svatava by mělo vzniknout velké přírodní koupaliště, vyžití tam mají najít třeba také jachtaři. Medard je zcela napuštěný už přes rok, plány na jeho velkou přeměnu se ale uskuteční až ve chvíli, kdy tamní těžba definitivně skončí.
