„Jedná se o záchrannou archeologickou činnost, Tím, že ostatky vyzvedneme, je vlastně zachráníme před lžící bagru,“ vysvětluje archeolog chebského muzea Michal Beránek.
Při pohledu do odhalených hrobů je na první pohled zřejmé, že je co zachraňovat. Na dně jam jsou na několika místech vidět zbytky dřevěných rakví včetně pozůstatků železných madel.
Nechybí ani na své stáří poměrně zachovalé ostatky. Podloží hřbitova totiž tvoří jíl a je tu vysoká vlhkost. Bez přístupu vzduchu se organické materiály rozkládají pomaleji.
„Našli jsme zde několik křížků, knoflíky, fragmenty látek a minci z roku 1622,“ vypočítává Beránek. Podle jeho slov mělo jedno z pohřbených těl na hlavě zřejmě čepici. O kus dál leží mladá dívka. Do vlasů, které jsou ještě místy patrné, jí kdysi příbuzní vtiskli pohřební korunku upletenou z kovových nití. Ozdoba zanechala na její lebce znatelné stopy měděnky.
V dalším výkopu archeologové odkryli přibližně půldruhého metru pod povrchem řadu dalších hrobů. Poměrně zachovalé jsou ostatky malého dítěte. V době smrti měřilo přibližně 80 centimetrů. Mnozí z těch, kteří tu leží, byli pohřbeni s dřevěnými kříži na prsou. Rozpadající se zbytky tohoto symbolu křesťanství jsou v hrobech stále dobře patrné.
„Mrtví byli pohřbíváni v souladu s křesťanskou tradicí. Hlava směřuje západním směrem, pohled míří k východu. Zajímavé je, že hrobníci, kteří při kopání nového hrobu narazili na starou rakev, všechno vyházeli na povrch a po obřadu zas nasypali zpátky. Kvůli tomu teď ty nejstarší ostatky nacházíme nejblíž povrchu,“ uvádí Beránek. Jeho slova potvrzuje i skutečnost, že ve výkopech se některé hroby překrývají, jiné nejsou úplné.
Muzeum se chce o nálezy podělit s veřejností. Proto na pátek přichystalo akci, nazvanou Den otevřených sond. Zájemcům o historii nabízí v době od 13 do 15 hodin prohlídku nalezených artefaktů přímo v městských sadech. „Při stavbě bylo odkryto celkem deset sond. Všechny jsme prozkoumali a zdokumentovali. Čtyři chceme veřejnosti představit,“ dodal Beránek.
