Na návštěvníky přírodní rezervace SOOS čeká kompletně obnovený povalový...

Na návštěvníky přírodní rezervace SOOS čeká kompletně obnovený povalový chodník, ze kterého lze pozorovat bahenní sopky. Ty jsou v tomto období obzvlášť atraktivní. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Bahenní sopky se po zimě opět probouzejí, lákají na unikátní podívanou

  • 0
Měsíční krajina, zápach síry, bublající bahno a zbrusu nové povalové chodníky. Přírodní unikát v sousedství Františkových Lázní na Chebsku se po zimní přestávce v sobotu opět otevře veřejnosti.

Kdo chce na vlastní oči vidět v plné síle bublající mofety, kterým se také někdy nesprávně říká bahenní sopky, má právě nyní jedinečnou příležitost v přírodní rezervaci SOOS. Na začátku jara jsou prohlubně i jejich okolí plné vody a řídkého bahna, skrz které se z hlubin země dere ven oxid uhličitý. Do těsné blízkosti „pekelných jam“ se lidé dostanou po zbrusu novém povalovém chodníku.

„Na mofety je teď ta nejlepší doba. Bublá to tu úplně všude,“ láká dlouholetý správce rezervace Karel Brož. „Místa, kudy plyn uniká na povrch, jsou dobře vidět. V době, kdy bahno zaschne, to tak zřetelné není. Ale zase tu chybí vrstva vysrážených minerálních solí, která rozpukanou měsíční krajinu pokrývá v létě. A zatím ani nerostou typické mokřadní a slanomilné rostliny.“

Rezervace má svoje kouzlo v každém ročním období. V chladných měsících roku jsou to například zimní růže, kvůli kterým se lidé vypravují na SOOS i v těch nejmrazivějších dnech.

Teplé počasí zimní růžím letos nepřálo

„Jsou to vlastně zmrzlé vývěry par nad mofetami. Mohou dosahovat výšky až několika desítek centimetrů. Říkáme jim zimní růže. Jsou velmi křehké a nestálé. Stačí pár slunečních paprsků a ledová krása se zhroutí k zemi. Také letos se na ně řada lidí přišla podívat, ale teplá zima růžím nepřála. Musíme si počkat na další zimu a větší mráz,“ krčí rameny správce Brož.

Novinkou, kterou rezervace v této sezoně nabídne, je nový povalový chodník, díky němuž se lidé dostanou do těsné blízkosti bublajících mofet, aniž by si museli brát holínky.

Naučná stezka, dlouhá téměř půldruhého kilometru, provede návštěvníky nejzajímavějšími místy rezervace po dně dávno vyschlého jezera. Na místní unikáty upozorní desítka informačních panelů.

Minerální prameny se během roku ztrácejí a zase objevují

Vedle mofet je oblast unikátní tím, že zde vyvěrá velké množství minerálních pramenů. V průběhu roku se totiž některé ztrácejí a jiné zas objevují. „Může jich být tak kolem dvou stovek. Těch nejsilnějších je asi padesát,“ odhaduje Karel Brož.

Rezervace je jedním z mála území, kde se nikdy nepoužívala žádná chemie. Proto se tu vyskytují ve velkém například vzácní brouci nebo rostliny, které jinde nepotkáte. Lokalita je jedním z mála zachovalých původních biotopů, přestože se tu v minulosti léčivé bahno těžilo.

„Právě mokřady se vrací do původní podoby velmi rychle. Trvá to v průměru dvacet let. Na rozdíl třeba od pralesů, které na obnovu potřebují několik staletí. Pozůstatky těžebních činností už dnes poznáme jen z letadla. Těžební pozemky totiž mají pravidelné tvary,“ vysvětluje Brož.

Rezervaci loni navštívilo téměř 60 tisíc platících návštěvníků. Číslo však zdaleka není konečné. Za některými z prodaných vstupenek se totiž může skrývat rodina, která využila zvýhodněné vstupné.