Celkem by v Karlovarském kraji mohlo žít pětadvacet až třicet bobrů. "Nevíme, proč se nešíří jako jinde," uvedla Milana Prokopová ze Správy CHKO Český les. Bobrům na novém území obvykle chvíli trvá, než se jejich populace rozšíří. "Možná jim také něco vadí v krajině," usoudila.
Na Chebsku se vyskytuje tento zvlášť chráněný hlodavec například na Lesním potoce nedaleko Pomezí nad Ohří.
Na západě Čech se bobrům daří hlavně na Plzeňsku
Bobr býval v Evropě ještě před několika stoletími častý. Jenže doplatil na svou kožešinu, kvůli které se stal terčem lovu. V Čechách byla kdysi velmi rozšířená populace bobrů vyhubena přibližně v osmnáctém století. Největší evropský hlodavec se sem začal vracet až v sedmdesátých letech dvacátého století. Nyní je v Česku asi 2 500 jedinců.
Ideální podmínky bobrům vytváří prostředí s vodou, například s potokem, a dostatkem potravy. Jako striktní býložravci potřebují dřeviny, zejména měkké, jako jsou břízy, olše nebo topoly.
Bobr evropský, který může dosáhnout až třicetikilogramové váhy, se v posledních letech rozšířil na západě Čech zejména v Plzeňském kraji. Bobří hráze a bobří hrady, v nichž se rodiny těchto hlodavců zdržují, je možné vidět například na Tachovsku v okolí Rozvadova nebo Přimdy či na Domažlicku.
