Zpustlá zahrada, přerostlé stromy, zchátralý dům, jehož sklepení se stalo rejdištěm potkanů a patro občasným útulkem bezdomovců. Tak to ještě nedávno vypadalo v jedné ze zahrad v ašské Vysoké ulici.
Třetina problémové nemovitosti přitom patří radnici. Jenže ta má svázané ruce. Zbylí majitelé nekomunikují, není možné je dohledat a na péči o majetek se dohodnout.
Když se neudržovaný dům začal naklánět a padající kusy zdiva ohrožovaly chodce na přilehlém chodníku i projíždějící automobily, radnici nezbylo, než nechat celý objekt na vlastní náklady zbourat. Ve vlastní režii také pokácela staré stromy a udržuje zahradu v přijatelném stavu.
Jenže tak investuje do majetku, který městu ze dvou třetin nepatří. To by se teď mělo změnit. Zastupitelé chtějí soud požádat o zrušení podílového spoluvlastnictví. Vzhledem k tomu, že město do majetku investovalo výrazně nad rámec svého podílu, očekává, že se mu podaří získat celý pozemek do svého vlastnictví.
„Je to zapeklitá záležitost. Podle katastru nemovitostí patří městu Aš třetina zahrady velké takřka pět stovek metrů čtverečních. Dalšími spoluvlastníky jsou již zemřelý muž německé národnosti ročník 1905, který naposledy bydlel v Anglii, a o něco mladší muž, který snad stále ještě žije kdesi v Německu. Městu se však nepodařilo navázat kontakt s dosud žijícím vlastníkem ani s příbuznými již zemřelého majitele,“ uvedl mluvčí města Milan Vrbata.
Dodal, že jen demolice polorozpadlého domu vyšla městskou kasu na necelých půl milionu korun. Další peníze stálo vykácení stromů a každoroční posekání trávy. Radnice doufá, že jakmile se obrátí s žalobou na soud, začnou soudní úředníci zjišťovat, kam obsílku doručit. A možná se jim podaří vlastníky nebo dědice konečně vypátrat.
Klášter milosrdných sester musel jít k zemi
Obdobné problémy s chátrajícími nemovitostmi řeší města a obce v celém Karlovarském kraji. Největší potíže mají v případech, kdy je majitelem cizinec.
„Pokud se takový majitel zdržuje mimo republiku, bývá obtížné jej kontaktovat. Ale když pohrozíme sankcemi a soudy, většinou dům alespoň zabezpečí,“ konstatoval mluvčí karlovarského magistrátu Jan Kopál.
Svého kostlivce ve skříni mají i Chebští. I když právě tady se v poslední době začali zchátralých areálů zbavovat ve velkém. Příkladem může být klášter milosrdných sester, který patří tureckému majiteli. Ten tu chtěl původně stavět kasino.
Po letech nevyužívání a marných snah Chebských, aby konečně začal s opravami, však domy zchátraly. Letos tak unikátní klášter i s kostelem Povýšení sv. Kříže vlastník poslal k zemi. Zároveň se ve městě začalo s demolicí kasáren na Zlatém vrchu a bourá se i komplex černých staveb v Májové ulici.
Časované bomby v podobě nevyužívaných hotelových komplexů tikají i v Mariánských Lázních. Zchátralý hotel Lesní mlýn začal majitel rekonstruovat, stejně tak komplex Kavkaz. Stále je však dost staveb, na kterých se zub času podepsal a které na své znovuvzkříšení dosud čekají.
„V celých Mariánských Lázních jsem takových ‚mrtvých‘ domů napočítal přes dvacet. A musím říct, že mě to docela štve,“ nechal se před časem slyšet tamní místostarosta Vojtěch Franta, který je profesí architekt. „Myslím, že je celkem jedno, kdo je majitelem. Podstatné je, aby dům nechátral. A stavební úřad, památkáři, město i majitel, ti všichni musí táhnout za jeden provaz,“ dodal.
