Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bývalí obyvatelé Lipnice vzpomínali na obec, která ustoupila těžbě uhlí

  18:04aktualizováno  18:04
Mezi Vintířovem a Sokolovem leží hřbitov zaniklé obce Lipnice. Pravidelně každé dva roky se tam u pomníku a hrobů scházejí bývalí obyvatelé, aby společně zavzpomínali na minulost. Ves zmizela z mapy před několika desítkami let kvůli povrchové těžbě hnědého uhlí.

Hroby na starém hřbitově zaniklé obce Lipnice nedaleko Vintířova na Sokolovsku. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Hřbitov v sousedství velké bílé kupole bioplynové stanice Sokolovské uhelné mezi Vintířovem a Sokolovem je posledním pozůstatkem jedné ze zaniklých obcí, které kvůli těžbě zmizely z mapy.

Oplocenému travnatému plácku, ze kterého sem tam vystupují zbytky kamenných pomníků a obrub starých hrobů, vévodí památník zesnulým bývalé obce Lipnice, jak hlásá česko-německý nápis.

Fotogalerie

A právě kolem něj se srocují skupinky nadšeně se vítajících postarších lidí. Jedna ze zářijových nedělí tu totiž co dva roky patří zahájení srazu bývalých Lipničáků.

Doléhají sem zvuky z nedalekého lomu, které se mísí do krátkých česko-německých proslovů vintířovského starosty Jiřího Ošeckého a jednoho z organizátorů akce Wilfrieda Lenze i do minuty ticha za zesnulé. Tím se však přítomní nenechávají vyvést z míry.

"Je to poslední místo Lipnice, které zbylo a které se snažíme udržovat," říká starosta Ošecký, když shrnuje peripetie, které po revoluci vedly k obnově tohoto místa a Wilfried Lenz při té příležitosti nezapomene poděkovat za to, že hřbitovu vrátili místní důstojnou podobu.

Tradice setkání rodáků na zdejším hřbitově začala v roce 2005, právě když obec nechala pozemek, který v 90. letech dostala zpět od Sokolovské uhelné, upravit. Do té doby se bývalí obyvatelé Lipnice a také Dolního Rozmyšlu, který k obci patřil, každoročně scházeli v německém Marktredwitzu. Tam se akce uskuteční zase za rok.

Milujeme tenhle kraj, shodují se rodáci z Lipnice

A zájem je veliký. "Setkává se tu opravdu celá vesnice," komentuje jeden z rodáků Josef Slaný.

"To nevadí, že je to tak daleko. Většina z nás je v důchodu, milujeme tenhle kraj a máme tu známé," dodává další z německých návštěvníků František Renz. Kulturní sál ve Vintířově pro 160 lidí, kde sešlost pokračuje, podle starostových slov mnohdy nestačí.

Lipnice a Dolní Rozmyšl

Historie zaniklých obcí

  • Lipnice vznikla jako slovanská osada podél potoka severně od nynějšího Sokolova. Ve 13. století došlo k německému osídlení. 
  • Od pobělohorské doby se zde těžilo a zpracovávalo železo. Po jeho vytěžení se obrátila pozornost na využití dalších nerostných surovin, sulfidů a hnědého uhlí. Na začátku 19. století tady vznikly dva závody na zpracování síry a zelené skalice. 
  • Průmyslové aktivity se podílely i na vzniku nedaleké nové vsi Dolní Rozmyšl, kde se usídlili dělníci z lipnických závodů. 
  • Na přelomu 19. a 20. století závody v Lipnici svou činnost zastavily. Rozmach znamenalo až otevření dolu Kateřina, který fungoval až do 30. let. 
  • Začátkem 50. let se zde opět začalo s přípravnými pracemi pro těžbu sulfidů a uhlí v dolu Lomnice. Těžba se v polovině 60. let zvýšila kvůli záměru vyrubat uhelné bohatství a připravit další výsypný prostor pro lom Jiří. 
  • V Lipnici a Dolním Rozmyšlu žilo kolem 700 obyvatel. Jejich počet začal klesat, když zdejší německé obyvatelstvo dostalo možnost legálně odejít do Německa. Zároveň se těžba rozšířila až do středu obce a v roce 1972 bylo rozhodnuto o zrušení obou obcí.

Uctít své předky a příbuzné, kteří tu leží, a zavzpomínat přijíždí Wilfried Lenz z Mnichova pravidelně. Jsou tu pohřbeni jeho prarodiče, teta i bratr, který zemřel ještě v dětství.

"Dlouhá léta jsem tu také ministroval, takže když byly pohřby, mnohým spoluobčanům jsem se podíval do otevřeného hrobu," vzpomíná.

Lipnici a Českou republiku opustil v roce 1967. V té době dostali občané německé národnosti možnost legálně odejít do Německa.

"Bylo mi 23 a byl to začátek Pražského jara. Tehdy se Lipnice začínala pomalu likvidovat a já navíc také tenkrát nevěděl, jak se to tu v zemi bude dál vyvíjet. Rodiče měli všechny své známé, kteří odešli v roce 1945, v Německu. Tak jsme odešli. Mám tu k tomu ale vztah," říká lipnický rodák.

Spojení s bývalými sousedy se mu ale podařilo udržet. "Pracoval jsem navíc v silniční správě a díky tomu, že kontakty mezi českou a bavorskou správou byly úzké, měl jsem aspoň dva dny v roce možnost mluvit česky," říká s nadsázkou. Plynně česky mluví dodnes a pravidelně sleduje i český tisk.

Své rodiště už ukázal také svým potomkům. "Mladší sem jedou, aby to jednou viděli. Mají zájem o původ. Chtějí vidět, kde se táta narodil. Pak už je to sem ale neláká," dodává Lenz.

Tou nejmladší, která hřbitov přišla navštívit, je Petra Lillová. Byl jí rok, když její rodina kvůli těžbě začátkem 70. let z obce odcházela. "V poslední době na tahle setkání jezdím čím dál častěji. Jsou tu tety, strejdové, jezdívají i sestřenice, tak se tu vídáváme. Je to pěkné."

Šachta jí zničila více míst spojených se vzpomínkami

Mezi těmi, kteří Lipnici v roce 1972 opouštěli jako poslední, byla i rodina její tety. Do Lipnice chodila nejdřív do školy, pak se sem přivdala a žila tu od roku 1965, kdy dostala místo ředitelky školky.

"Mě šachta pronásleduje," začíná líčit svou anabázi Eva Lillová. "Narodila jsem se v Mostě, ten je pryč. Bydleli jsme v Libkovicích na Mostecku, ty už nejsou. Do školy jsem chodila z Pastvin, které patřily k Dolním Nivám, ty jsou také pryč. Vdala jsem se do Lipnice a i tu vzala šachta. Takže bohužel nemůžu nikdy svým dětem ukázat - tady jsem dostala první pusu, tam jsem chodila na rande, sem do školy. Těžilo se tu jen několik let a kvůli tomu padla celá obec."

Původně měli lipničtí obyvatelé slíbeny náhradou domky v Dolních Nivách, které se pro ně měly stavět. Z toho ale sešlo, a tak jim byl za opuštěný majetek buď přidělený byt v okolí, nebo finanční náhrada.

Na srazy jezdí Eva Lilová pravidelně i do Německa. "Všechny Lipničáky tu znám," říká. "Jsou to buď spolužáci, nebo jejich manželky a manželé. Je to doslova rodinné setkání."

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Ředitelé chtějí stipendia spíš pro pilné studenty, než jen za docházku

Stipendijní program pro středoškoláky a učně z Karlovarského kraje možná čeká změna. Ředitelé chtějí u žáků podpořit spíše lepší prospěch než docházku a také...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Prodavač bral z kasy peníze. Sliby, že desítky tisíc vrátí, nedodržel

Prodavač v jedné ze sokolovských prodejen s občerstvením bral z kasy peníze, a když se na to přišlo, šéfce sliboval, že vše vrátí. Jenže slib nedodržel a...  celý článek

Z vlastních peněz dokončuje město opravu dlažby pěší zóny v Zeyerově ulici, v...
Oprava pěší zóny se Varům prodraží, vyjde na více než milion

Mimo reklamační řízení, tedy z vlastních peněz, dokončuje město opravu dlažby pěší zóny v obchodně-správním centru Karlových Varů. Po kompletní, ovšem záruční...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.