Pravoslavným centrem Karlových Varů je chrám sv. Petra a Pavla. Každou neděli tam přijde na bohoslužbu kolem 150 věřících.

Pravoslavným centrem Karlových Varů je chrám sv. Petra a Pavla. Každou neděli tam přijde na bohoslužbu kolem 150 věřících. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Víru nám žádný režim nevezme, říkají pravoslavní v Karlových Varech

  • 2
Hlavně aby děti neztratily kontakt se svou kulturou. Takové je přání karlovarských pravoslavných věřících, kteří pocházejí zejména z Ruska a Ukrajiny. Centrum jejich víry tu má jedinou adresu - chrám sv. Petra a Pavla, ulice Krále Jiřího.

Pravoslavní věřící si totiž připomínají Zesnutí Přesvaté Bohorodičky, které je jedním ze dvanácti nejvýznamnějších svátků. A odpovídá tomu také návštěvnost karlovarského pravoslavného chrámu svatého Petra a Pavla. Dveře si tu krátce po poledni podávali malí, mladí i staří věřící. Boha mají hluboko v srdcích všichni. Což je třeba v případě Rusů také historicky potvrzené. Vidět je to už při jejich první návštěvě Karlových Varů.

Pravoslavný chrám ve Varech prochází rekonstrukcí.

"Na to, kde najdou chrám svatého Petra a Pavla, se nás ptají hodně. Zajímá je také rozpis bohoslužeb, zejména o Vánocích," říká zaměstnankyně karlovarského infocentra Petra Vařeková.

Do krajského města jezdí ruskojazyční turisté po celý rok, podle zkušeností lidí z infocenter jich je tady ale právě v období vánočních svátků a kolem Nového roku nejvíc.

Pravoslavný chrám sv. Petra a Pavla v ulici Krále Jiřího je však plný stále, zejména v neděli dopoledne.

Ve frontě na Boha

Karlovarská pravoslavná komunita čítá kolem padesáti věřících, administrátor obce Alexander Vagin ale odhaduje, že na nedělní bohoslužbu dorazí vždy sto až sto padesát věřících. "Kapacita chrámu je asi pět set a šest set lidí. Ovšem na Velikonoce, které jsou naším nejvýznamnějším svátkem, stojí půlka věřících venku," popisuje.

Otec Nikolaj při bohoslužbě.

Ačkoli je v Karlových Varech nejvíce pravoslavných věřících mezi Rusy či Ukrajinci, ani Češi zcela nechybí. Někteří jsou dokonce i členy chrámového sboru.

"Naučili se číst staroslověnský jazyk a zpívají ve staroslověnštině," líčí jedna z členek Vera Ibragimová. Češi se staroslověnštinou, která je pravoslavným liturgickým jazykem, problém nemají. Do střední Evropy ji přinesl v 9. století Cyril s Metodějem a podle Alexandera Vagina se velmi podobá staročeštině. Jednoduše řečeno, je prostě dávným jazykem všech Slovanů.

Víra, která režimu odolá

O tom, že je víra u pravoslavných členů obce pevně zakořeněná, administrátor nepochybuje. Zatímco 40 let komunismu a socialismu zanechalo v Čechách své ateistické stopy, pravoslavní věřící si víru vzít nenechali.

"U nás byla doba komunismu ještě horší než tady. Věřící se však nechtěli své víry vzdát, kvůli čemuž často končili ve vyhnanství či vězení. I přes to jim však zůstala v srdcích. To mají společné Rusové se Srby. Žádná válka ani vláda jejich víru nezničí," říká administrátor.

Pravoslavným věřícím, kteří se rozhodli žít trvale v Karlových Varech, téměř nic nechybí, a to ani suroviny na tradiční pokrmy. Jediné, s čím je prý trochu problém, je udržet u mladých lidí povědomí o svých kořenech.

"Pro mladé lidi tady nejsou příliš podmínky k tomu, aby mohli studovat svůj jazyk či kulturu," říká Vera Ibragimová.

Po nedělní bohoslužbě rovnou do školy

Členové pravoslavné obce si s tím ovšem poradili. Zavedli něco jako nedělní školu pro děti, v níž se po bohoslužbě setkávají s mládeží, zpívají písně a ukazují jim fotky z církevního dění. Nechtějí, aby děti ztratily kontakt se svou kulturou.

"Je to podobné, jako v Čechách. Byly součástí rakousko-uherského impéria, byli v nich Němci, ale Češi si dokázali udržet kulturu, jazyk i tradice," vysvětluje Vagin.

Svátek zjevení Páně si pravoslavní věřící připomínají 6. ledna.

Pravoslavných zvyků si v Karlových Varech nevěřící člověk vlastně mnohdy ani nevšimne. Členové obce je však striktně dodržují. Jedním z místních, který to dobře ví, je Hynek Novák, provozovatel Restaurace Jan Svatoš, která se nachází v malebných Svatošských skalách u Karlových Varů.

Asi před pěti lety přijeli pravoslavní věřící poprvé do areálu restaurace, aby v něm vykonali očistnou lázeň, která je součástí oslav svátku Zjevení Páně. Ten připadá na 6. ledna. Hynek Novák byl zprvu trochu překvapený, když viděl věřící, kteří se v zimě noří do ledové vody v jezírku u restaurace, teď už s jejich návštěvou počítá. "Je to jejich svátek, který respektuji, takže jim koupel vždy umožním," říká.

Do jezírka nyní pořídil další jesetery, kteří jsou zejména pro mladé pravoslavné věřící před koupelí velkou atrakcí. "Rusové za námi do restaurace chodí celý rok, zejména na pstruhy, kteří jim velmi chutnají. A když je spokojený zákazník, jsem spokojený i já," říká Hynek Novák.