Dráha je dlouhá dost, jen je třeba ji zrekonstruovat. Letiště tak v současnosti slouží jen pro sportovní létání.
„Při bombardování chebského letiště utrpěla citelné škody i rozjezdová dráha. Po válce byly krátery po bombách opraveny. Ale nekvalitně. Právě v místech oprav se letištní plocha začala propadat. Poškození je takové, že plocha podle Úřadu pro civilní letectví už není způsobilá k užívání,“ vysvětlil starosta Chebu Petr Navrátil.
Argumentoval i tím, že vzkříšení plnohodnotného letiště by městu významně zvedlo kredit. Navíc by opravená dráha mohla sloužit jako záložní pro Karlovy Vary. V případě, že by přistání na tamním letišti nebylo z jakéhokoli důvodu možné, dispečeři by mohli letadla přesměrovat právě do Chebu.
Letiště by Chebští uvítali i s ohledem na bouřlivě se rozvíjející průmyslovou zónu. „Investoři a manažeři poptávají možnosti rychlého spojení do svých továren v Chebu. A malé letadlo se zdá být ideální volbou,“ pokračoval starosta a zdůraznil, že Cheb nemá ambice konkurovat větším letištím v okolí.
Na opravu by bylo zapotřebí dvanácti milionů
Snahy města o obnovu chebského letiště začaly už před lety. Dráha tehdy patřila Ministerstvu obrany, které slíbilo, že letiště převede do své dopravní infrastruktury a letištní plochu opraví. Peníze na rekonstrukci se ale zajistit nepodařilo a ani plánované převedení na město se neuskutečnilo.
Zdevastovanou přistávací dráhu posléze převzalo Ministerstvo dopravy. I s ním už Chebští o opravách a převodu majetku jednali. Zatím však neúspěšně.
„Na zprovoznění přistávací plochy by bylo zapotřebí přibližně dvanáct milionů korun,“ konstatoval chebský místostarosta Pavel Hojda s tím, že už minulé vedení města přislíbilo, že peníze sežene. Mělo však jedinou podmínku. Aby Cheb investoval do svého.
„Bohužel, zatímco bývalé vedení ministerstva převod přislíbilo, to současné jej odmítá. S opravami plochy si ale nikdo hlavu neláme. Oslovili jsme proto opět ministra s tím, že naše nabídka trvá,“ doplnil místostarosta.
V příštím roce oslaví chebské letiště sto let od založení. První a jediné letiště v zemích Koruny české bývalého rakousko-uherského mocnářství začalo sloužit o rok později.
„Ve dvacátých letech minulého století působilo na chebském letišti vojenské letecké učiliště a stíhací perutě s těmi nejlepšími leteckými instruktory. Bylo zde možné vidět největší letecká esa tehdejší doby,“ uvedl matador chebského letectví, zakladatel a místopředseda Ultralight Clubu v Chebu Luděk Matějíček, který má historii chebského letectví v malíčku.
Také on by uvítal, kdyby letadla v Chebu namísto travnaté plochy rolovala po zpevněné přistávací dráze.
