A právě kvůli tomu Chebsko láká lovce záhad, novináře a spisovatele Stanislava Motla. Ten přijel do Chebu v souvislosti se 70. výročím konce války přednášet o válečných zločinech nacistů.
„Cheb navštěvuji pravidelně. Už kvůli dějepisné soutěži pro studenty gymnázií. Tohle klání nemá v Evropě obdoby. Nikde podobnou soutěž nemají. Zároveň tu hledám silné příběhy, které mohou lidi inspirovat, dát jim něco pozitivního. A těch je Chebsko plné.“
Tentokrát nepřijel jen přednášet. Víc ale odmítá prozradit. „Bude to bomba. Úžasný příběh z předválečné doby. Nemohu o tom ještě mluvit. Náměty je třeba si hlídat,“ směje se.
Jedním dechem ale slibuje, že jakmile bude mít fakta pohromadě, se čtenáři se o příběh, který na Chebsku objevil, podělí.
Stanislav Motl už v Karlovarském kraji mnohokrát pracoval. Pátral například po tajemství zdejší podzemní továrny na chebském letišti, kde začátkem války působil jistý inženýr Rudolf Schriever. Právě on měl stát za vývojem nového typu letounu, který měl údajně tvar talíře a dokázal odstartovat kolmo vzhůru.
„Jako mnoho německých vědců, například Wernhera von Brauna, který Američany dostal na Měsíc, tak i Schrievera odvezli po válce Američané za velkou louži. Později se ale pro mne nepochopitelně vrátil do Evropy, kde velmi brzy po svém návratu do Spolkové republiky Německo zahynul,“ vypráví Stanislav Motl.
Ten ve svých reportážích také poodkryl tajemství života častých návštěvníků západočeských lázní, Fryderyka Chopina či Wolfganga Goetha. Byl to on, kdo pátral po příběhu Heinricha Mattoniho, který přišel jako první s myšlenkou zpeněžit minerální vodu karlovarských pramenů a vydělal na tom obrovské jmění.
„Pocházel přitom ze skromných poměrů. Jeho předkové vyváželi z lázeňských domů splašky,“ vzpomíná Motl a ve svém vyprávění se vrací k událostem kolem 2. světové války.
Němci proti Hitlerovi „Málokdo třeba ví, že na Chebsku bývala silná skupina antifašistů, která proti Hitlerovi vystoupila už v roce 1933. Tihle lidé stáli po boku Čechů v pevnostech a chtěli bojovat. Poté, co před Hitlerem utekli do vnitrozemí, je náš stát vydával zpět do Sudet. Tady měli před sebou jasnou perspektivu. Wermacht nebo koncentrák.“
Stanislav Motl v současnosti připravuje pro Český rozhlas cyklus Stopy, fakta, tajemství. Je také autorem řady knih, přednáší v Čechách i v zahraničí a především pátrá po všem neobvyklém.
„Několikrát jsem se stal účastníkem prazvláštních událostí, které byly plné tajemství a odehrávaly se „mezi nebem a zemí“. Například, když jsem natáčel v jihlavském podzemí,“ vzpomíná Stanislav Motl, který o fenoménu tamních katakomb napsal knihu Strážce brány. Podobný pocit prý měl, když před lety zavítal do restaurace Radniční sklípek na chebském náměstí Krále Jiřího.
Ta vznikla na místě bývalé městské šatlavy. Právě tady se mu jedna ze servírek svěřila, že v maličkých kamrlících, kde dříve čekali na trest odsouzenci, straší.
„Něco tam je. Cítil jsem to. Narodil jsem se ve znamení ryb, a zřejmě proto jsem k takovým jevům vnímavější,“ potvrzuje Stanislav Motl. Možná, že právě zážitek z bývalé chebské věznice Stanislava Motla přiměje zapátrat v pramenech a archivech. A možná jej inspiruje natolik, že své objevy z chebského podzemí zařadí do některého ze svých příštích děl.
