Předseda Základní organizace Českého svazu chovatelů v Chodově František Hájek...

Předseda Základní organizace Českého svazu chovatelů v Chodově František Hájek s plemenem chebská straka. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Chovatelé bojují o záchranu chebské straky, regionálního plemene holuba

  • 0
Chovatelé ze západních Čech bojují o záchranu původního regionálního plemene holuba, takzvané chebské straky. V první polovině minulého století bylo možné tyto ptáky se zvláštní kresbou na hrudi a na křídlech najít v Poohří i na Žatecku. Poté, když odtud odešli německy hovořící obyvatelé, vzali s sebou i holuby.

Chebská straka tak v Česku stála před vyhynutím. To už naštěstí neplatí. Chovatelů, kteří se věnují takřka zaniklému plemenu, přibývá.

„Tito nádherní holubi v republice moc rozšířeni nejsou. Chebská straka zatím není uznána jako samostatné plemeno, ale řada chovatelů bojuje o to, aby se to změnilo,“ uvedl předseda Základní organizace Českého svazu chovatelů v Chodově František Hájek.

Chebské straky se postavou podobají plemenu český stavák. Jsou ale mimořádně temperamentní a mají zvláštní, takzvanou anglickou kresbu.

„Na hrudi bílý půlměsíc nebo bílá kapka, na štítě křídla nahodile bílá pírka, která tvoří takzvané rozety, a konce křídel kryjí bílé letky,“ ukazuje znaky přímo ve voliéře, ve které se raritní holubi předváděli návštěvníkům místní chovatelské výstavy v Chodově.

Chebské straky mají neobvyklou barevnou kresbu a jsou čilé

Vystavované chebské straky patří Josefu Rolníkovi z Plesné. „Jsem rozený Chebák a holubář. A když jsem narazil na plemeno, které vyšlechtili sudetští Němci, takže patří do Chebu a na Chebsko, bylo rozhodnuto,“ vypráví Josef Rolník.

Jakmile se rozhodl, že začne s chovem české straky, začal objíždět staré holubáře, kteří ještě měli k dispozici původní genetický materiál. „Bylo těžké holuby sehnat. Už se skoro nikde neudrželi. Tady v kraji patří obrovský dík panu Formánkovi z Habartova. Ten choval původní české straky více než sedm desetiletí. Jednou jsem si ale jel pro chovné kusy dokonce až do Strakonic.“

Podle Josefa Rolníka patří chebská straka k plemenům, které mají nejen neobvyklou barevnou kresbu, ale jsou zvláštní i způsobem letu.

„Vystoupají, složí křídla, udělají otočku, znovu vyletí do výše a vše opakují. Říká se, že staví. Stejně jako český stavák. Chebská straka je ale navíc ještě ohromně živé zvíře. Při letu mohutně a intenzivně plácá křídly o sebe. Je to hodně slyšet. Také proto se jí dříve říkalo egerlandský tleskač,“ pokračuje Rolník.

On sám v současné době chová přibližně dvě desítky chebských strak, černou a červenou. „Je to zajímavý, temperamentní pták. Věřím, že do dvou let se nám podaří jej zapsat do evropské plemenné knihy. Pak už bude plemeno chebská straka oficiálně uznané.“

Podle některých odborníků je název Egerländer Scheck možné přeložit nejen jako chebská straka, ale také jako straka z Poohří.