Když se Jakov Frenkel na budovu dívá z okna své pracovny, už řadu let nad budoucností bývalých lázní přemýšlí.
„Existovala řada plánů, co bude s jejich využitím. Ten poslední říká, že by v nich měl sídlit Karlovarský symfonický orchestr, muzeum, infocentrum a tak dále. V Karlových Varech je ale spousty volných prostor, kde by mohli například symfonici být,“ říká ředitel.
Zaznamenal, že pokud by projekt počítal v budoucnu s částečně komerčním využitím, což mimochodem snižuje podíl evropských dotací, měl by pro budovu úplně jiné využití, než dosavadní projekt předpokládá.
„Nejlepší by bylo, pokud by v nich někdo otevřel seriózní kliniku. Když se podíváme na karlovarské hotely, všechny trápí úbytek klientely. Ale třeba takový Baden - Baden, ačkoli má s tímto problémem stejné zkušenosti, má ve světě zcela jiný zvuk. A to vám každý lékař či hydrogeolog potvrdí, že karlovarská voda je svou kvalitou nesrovnatelná s tou v Baden - Badenu,“ říká.
Ve slavných západoněmeckých lázních podle něj existují podobné kliniky minimálně tři, zatímco Karlovy Vary nemají ani jednu. Přitom kdyby podle názoru Jakova Frenkela takové zařízení v Císařských lázních fungovalo, bylo by to pro budovu lepší i z historického hlediska, neboť by se v ní zachovala její původní podstata a rekonstrukce by znamenala minimální zásah do památky.
Po seriózní klinice je ve Varech poptávka
Její vnitřní uspořádání totiž podle něj odpovídá potřebám právě takového zařízení. Zároveň by nikdo nemusel po rekonstrukci tuto budovu neustále dotovat. Za záměrem by přitom podle ředitele mohl stát kdokoli, nemuselo by jít vyloženě o společnost Edengroup.
„Po opravdu seriózní klinice je poptávka. Posílila by image Karlových Varů a klienti by sem přijížděli nejen za rehabilitací a odpočinkem, ale kardinálně zlepšit i své zdraví. Takto k nám přijede spoustu hostů, kteří pak na lékařské zákroky míří do Mnichova či Vídně a teprve poté se zase vracejí k nám na rehabilitaci. Povědomí o Karlových Varech je tak naprosto jiné,“ popisuje.
Ředitel hotelu také dodává, že ví, že taková vize není nic jednoduchého. Je spojena s nedostatkem kvalifikovaných lékařů a personálu, což se dá ovšem vyřešit spojením s jinou klinikou, která již v zahraničí funguje a má jméno. V úvahu by podle něj přicházel například Izrael nebo Švýcarsko.
Jakov Frenkel by byl rád, aby zástupci města i kraje společně s hoteliéry zauvažovali, zda nepřijdou o příležitost vytvořit v Karlových Varech něco přínosného.
Výhoda i pro místní obyvatele
„V zahraničí jsou tyto kliniky na vysoké úrovni a disponují nejlepšími přístroji. Přes den do nich docházejí samoplátci, večer a v noci lidé, kterým zákroky proplácí pojišťovna, což je zajímavé nejen pro lázeňské hosty, ale i místní obyvatele, jimž se dostane kvalitní péče a přístrojového ošetření, na které jinak musejí čekat měsíce,“ popisuje.
O svém nápadu by rád jednal se zástupci kraje, kterému budova patří od té doby, co mu ji za symbolickou částku převedlo město. Na rekonstrukci celkem za zhruba 600 milionů korun se však chtějí podílet společně a přidat by se měl i stát se zhruba 250 miliony.
Hejtmanův náměstek pro oblast zdravotnictví Jakub Pánik se s touto myšlenkou setkal poprvé. „Nedokážu říci, na kolik by to bylo v rozporu se zdrojem peněz, které na to chceme použít se strany státního rozpočtu, protože jde o národní kulturní památku a v takovém případě platí trochu jiná pravidla,“ říká.
Osobně by prý vůbec neměl problém s tím, pokud by někdo přišel a nabídl, že lázně za 600 milionů korun opraví a dostal je do pronájmu. Náměstek má ale pocit, že takovou nabídku kraj ze strany privátních společností nedostane.
„Každopádně jsou tam určitě prostory, které je možné využít různými způsoby, ovšem tak, aby to splňovalo programy ze stran ministerstev a předešli jsme tak konfliktu zájmů,“ upozorňuje.
Stejně jako Jakub Pánik slyšel o vizi kliniky vůbec poprvé také primátor Petr Kulhánek. Co se týče myšlenky, že by Karlovarský symfonický orchestr mohl sídlit v jiných prostorách, byl by rád, aby mu někdo ukázal, ve kterých, neboť on sám vhodné místo pro koncertní síň a zázemí ve městě nevidí.
„Z mého pohledu, jak je dnes projekt zpracovaný, zachovává památku jako kulturně-společenské centrum, a to je podle mě správné. Zejména pak v momentě, kdy se město a kraj blíží k vysněnému cíli, tedy shromáždění peněz, které jsou na realizaci projektu potřeba,“ říká.
Příslib, že se na opravě národní kulturní památky bude podílet i stát, získali zástupci Karlových Varů po mnoha letech snažení až letos.
