Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Demolice chebského kláštera se zastavila. Úřad váhá, zda nemá být památkou

  18:21aktualizováno  18:21
Majitel chebského kláštera milosrdných sester musel po několika dnech zastavit demolici budov. Ministerstvo kultury se totiž rozhoduje, zda areál prohlásí za kulturní památku. Další bourání by proto bylo nezákonné. Firma nyní odstraňuje jen zdi a komíny, které hrozí zřícením.

Demolice kláštera milosrdných sester v Chebu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

„Řízení o prohlášení kláštera kulturní památkou zahájilo na popud památkového úřadu ministerstvo kultury 31. března. A už 5. dubna rozhodnutí převzal vlastník objektu. Veškeré demoliční práce po tomto datu jsou nezákonné,“ potvrdil zástupce ředitelky Národního památkového ústavu v Lokti Jan Konůpek.

Fotogalerie

Ten prozradil, že podle zákona je nyní majitel povinen se zdržet veškerého jednání, které by mohlo možnou kulturní památku poškodit. Stavební práce však přesto v areálu kláštera neutichly.

„Firma zatím ubourává nestabilní konstrukce, které hrozí zřícením. S památkáři jsme se dohodli, že se zbourá jen část bezprostředně ohrožující okolí. A se zbytkem počkáme,“ konstatoval zástupce majitele Petr Bruno Karabec a ujistil, že vlastní demolice se zastavila.

Zatím ale není jasné, na jak dlouho by měly stroje utichnout. Podle vyjádření ministerských úředníků trvá běžně správní řízení 30, ve výjimečných případech až 60 dnů. „Stačí však, aby účastník řízení požádal o přerušení třeba za účelem doplnění spisu. O tuto dobu se lhůta prodlužuje,“ uvedl Petr Kukal z Ministerstva kultury.

Ministerstvo nejedná seriózně, ohradil se starosta

„Zatím alespoň odvážíme suť, ale pokud bychom práce museli zastavit, odhaduji ztrátu na desetitisíce korun denně. Docela by mne zajímalo, kdo to zaplatí,“ řekl Karabec.

Starosta Chebu Petr Navrátil označil postup ministerstva za neseriozní. „Žádost leží na ministerstvu od loňského léta. A pár dnů poté, co vlastník zahájí demolici, mu přijde nařízení, že musí práci zastavit. To není fér,“ řekl Navrátil.

„Ministerstvo kultury se záležitostí zabývá od srpna minulého roku. Chebský stavební úřad o demolici rozhodl už 12. května 2015. K zahájení demolice tedy mohlo dojít kdykoli,“ zareagovalo na kritiku ministerstvo.

Klášter zřejmě nahradí bytové domy

Odborníci se shodují, že z kláštera, který už takřka z poloviny neexistuje, by bylo možné zachránit a zrekonstruovat snad už jen kostel Povýšení sv. Kříže, kterému se demoliční stroje prozatím vyhnuly. „Statik z ČVUT konstatoval, že klášterní kostel, který přestože byl původně provázaný s okolními budovami, může stát i samostatně,“ uvedl Jan Konůpek.

Ale i v případě, že se podaří kostel zachránit, nemá stavba vyhráno. Majitel už jedná s developerem o tom, že na místě bývalého kláštera vyrostou bytové domy a občanská vybavenost. Do opravy zchátralého kostela se mu chtít s největší pravděpodobností nebude.

„Dnešní situace kláštera je především výsledkem dlouholetého nezájmu orgánů památkové péče, které zaspaly již před dvaceti lety, kdy se areál nacházel ještě v ucházejícím stavu,“ uvedl amatérský historik Jaroslav Vyčichlo. „Podobné situace by se mohly opakovat v budoucnu stále častěji, památkově hodnotných objektů v podobné situaci je mnoho. Pomoci v této situaci by mohlo schválení nového památkového zákona,“ míní Vyčichlo.

Zchátralý komplex se stal útočištěm bezdomovců. Právě odsud se do kraje rozšířila epidemie žloutenky.

Spolek chce na místě alespoň novou kapli

O klášter se v posledních dvou letech začala zajímat skupina nadšenců, kteří založili Spolek na záchranu kláštera milosrdných sester. V případě, že se nepodaří zachránit ani kostel, chtějí prosadit, aby na místě zbořené sakrální stavby vyrostla alespoň kaple Nalezení sv. Kříže.

Areál kláštera byl postaven v letech 1930-1932 podle návrhu architektů Antona Schneidera a Karla Paschera. Klášterní kostel byl vysvěcen 24. září 1933. Kostel má širokou střední loď, kterou lemují užší boční lodě oddělené od hlavní lodi zdvojenými arkádami. Je vybudován ve stylu starokřesťanské baziliky.

Interiér kostela vyzdobili místní umělci. Alexander Bröms a Franz Dietl namalovali obrazy v byzantském stylu, oltář s křížem byl dílem sochaře Johanna Mayera a autorem mramorových oltářů byl Andrei Lugert. Kdysi klášter zdobil honosně zařízený interiér. Nic z toho se nezachovalo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miliony prý získal vysoký policista v loterii a z dědictví. Ilustrační snímek
Žena nabízela sex, muž se vydával za policistu, cizinec jim naletěl

Past na cizince nachystala dvojice podvodníků z Chebska. Žena ho nalákala na sex, hned nato přispěchal její komplic a v roli falešného policisty muži naúčtoval...  celý článek

Vody je méně. Zákaz odebírání vody platí také pro oblast u osady Pekla poblíž...
Potoky u Varů slábnou, vodohospodáři zakázali brát z nich vodu

Vodohospodáři z Povodí Ohře vyhlásili zákaz používat povrchovou vodu, která napájí zdroj pitné vody, přehradu ve Stanovicích. Lomnický potok i jeho přítoky...  celý článek

Policisté pátrají po devětadvacetiletém Radku Ferkovi ze Sokolovska.
Policie hledá muže, který ubližoval tříletému chlapci. Bil ho do hlavy

Policie pátrá po muži ze Sokolovska, který ubližoval malému chlapci. Toho mu svěřila na hlídání jeho družka. Násilník hocha tloukl do hlavy, dítě skončilo v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.