Tak zrovna tahle škola si za své problémy může sama. Vymlouvat se na základky, když oni nedokázali ani po dvou letech své žáky motivovat ke vzdělávání, je docela trapné. Každý, kdo jejich žáka někdy zaměstnal, ví o čem mluvím. U nich maturitu a výučák dostane každý. Klasika je, že už od května se jejich učni z prváku, místo praxe poflakují po městě.

Skrytě je to v článku napsané. Problém je příliš velký počet gymnázií a také to, že stát nereguluje počty přijímaných žáků na jednotlivé obory. Jenže to by stát musel chtít řešit podstatné problémy školství a né vymýšlet kraviny jako je inkluze.

A to nejen gymnázia, ale celé školství. A problém si dělají zaměstnavatelé sami. Netuším proč, ale dnes zaměstnavatelé požadují mnohdy zbytečnosti. Dnes to vypadá tak, že u dělníka k jednoduché práci u pásu je mnohdy požadována maturita. A stejné je to s požadavky na vysokoškolské vzdělání. Kam to dospělo? Máme tisíce nových maturantů ročně, tisíce nových vysokoškoláků ročně, ale , až na výjimky, jsou to pro praxi nepoužitelní lidé, protože honbě za tituly se školy samozřejmě přizpůsobili a maturanty s vysokoškoláky chrlí jak na páse hlava nehlava, hlavně že se škola udrží a dostane za studenty prachy. Zkrátka veškeré středoškolské i vysokoškolské vzdělávání je degradováno do komerční sféry.

Opravdu dobré...

"Současné firmy nabízí často komfortní podmínky i plat. Ten sice patří statisticky mezi nejnižší..."

Jedním z faktorů proč nejsou lidi je v Karlovarském kraji blízkost Německa. Co se týká škol, k čemu je učební obor, když je na praxi nepustí pomalu ke stroji, nebo tam vyučují technologii 80. let.

Fakt nevím, co je zvráceného na tom, že člověk nechce, aby jeho dítě taky stálo celý život za 15 hrubého u pásu...

Jinak má sice pravdu, ale znám i takové, kteří přišli s motivací a návyky a škola je vyléčila.

motivované děti škola "léčí" průběžně. bohužel.

já to naprosto nechápu?

Proč neudělají programy, které by umožnily středoškolákům či široké veřejnosti (v rámci celoživotního studia) získat praktické dovednosti? Zapojit vodu. Svářet. Zapojit elektřinu, zdít, pokládat podlahu, kachličky, udělat krov. Chytří lidi se učí rychle. Ten program by nemusel být delší než jeden školní rok, pokud by se dobře nastavil (tj. maximum praxe). Část lidí by v oboru zůstala, přinejmenším v dobách osobní krize, část by si založila vlastní firmy. Studovat roky něco, z čeho člověk vyleze dovednostmi stejně nedotčený, jako tam vlezl, to je dost nanic.

Chyba je už na základních školách. Kdysi byly dílny předmětem, který bavil téměř všechny kluky a hodně dívek. Dnes je nůž, nebo pilka nebezpečný nástroj a děcku do ruky nepatří. Podobně je tomu v chemii. Podle jakési směrnice je i ocet nebezpečná látka a může s ním pracovat jen kantor.

střední průmyslové školy nemůžou konkurovat gymnáziím, to prostě nejde. chytrý kluk, co půjde na gymnázium a pak na práva nebo na ekonomku, prostě na technickou střední školu nepůjde, tam by ho to deprimovalo a zahrabal se tam.

tyhle školy se musí v prvé řadě snažit samy, aby jim tam někdo chodil - zajimavé obory, kvalitní výuka, nabídka kvalitních praxí apod.

v druhé řadě se ale můžou snažit přetáhnout lidi, kteří dneska skončí na různých obchodních akademiích nebo soukromých VŠ, kde studují management cestovního ruchu, ekonomiku turismu a podobné obory, z nichž se pak rekrutují (v případě holek) sekretářky.

V současné době jsou slabší ročníky a tak si děti mohou vybrat, na jakou střední školu jít. Možná by to ́chytrého ́ studenta na střední technické škole deprimovalo proto, že by to hůř zvládal....

Na vysoké ekonomické, pedagogické nebo právech je studium lehčí než na technické - kybernetice, elektro.