Karlovaračkou se ale necítí. "Do Varů na festival vždycky přijedu jen na pár dní," říká Eva Zaoralová. Svůj ředitelský post na karlovarském festivalu už postoupila svému nástupci Karlu Ochovi.
EVA ZAORALOVÁVystudovala romanistiku, překládala z francouzštiny a italštiny. Je autorkou monografií Marcella Mastroianniho a Marlene Dietrichové. Od roku 1968 do roku 1992 pracovala jako redaktorka a později šéfredaktora měsíčníku Film a doba. Od roku 1994 byla koordinátorkou programu, posléze uměleckou ředitelkou Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. |
"Funkci jsem mu předala po velmi zralé úvaze, pracuje se mnou už deset let. Zůstala jsem jako poradkyně a jsem přesvědčená, že můj kolega do festivalu vnese mladého ducha a zároveň nebude koncepci zásadně měnit," komentuje Zaoralová změnu na šéfovském postu.
"Já si teď udělám čas Karlovy Vary si více užít. Chodit po lesích, nebo třeba zajít do bazénu v Thermalu," věří Eva Zaoralová.
Může být první Češkou a teprve druhou ženou v novodobých dějinách, která získá titul Čestný občan Karlových Varů. Umělecká šéfka Mezinárodního filmového festivalu ostatně prožívá "oceňovací" období. Nedávno totiž obdržela Medaili za zásluhy od prezidenta republiky Václava Klause.
ČESTNÍ OBČANÉ PO 1989Jindřich Konečný (bývalý disident, básník a polistopadový poslanec), Andrej Kucharský (operní pěvec), Alois Kačena, Jaromír Kytýř, Jindřich Houkal (členové národního výboru z r. 1945), Karel Nejdl (historik), Jaroslav Ježek (výtvarník), Miroslav Ivanov (spisovatel), Andrej Fried (balneolog), Giovanni Copa (papežský nuncius), Karel Fron (výtvarník, spisovatel), Jiří Feureisl (hokejista,fotbalista), Helga Verspohlová a René Achtermann (rozvoj partnerství s Karlovými Vary), Petr Strnad (malíř), Miloslav Stingl (cestovatel). |
Na karlovarský festival jezdila od roku 1970, zpočátku jako novinářka časopisu Film a doba.
"Poprvé jsem bydlela naproti Puppu, který se tenkrát jmenoval Moskva, v hotelu Horník nebo Slovan. Na pokoji nás bydlelo pět novinářek," vzpomíná.
Přestože zná festivaly v Cannes, Berlíně nebo Benátkách, ten v lázeňském městě je podle ní výjimečný.
"Karlovy Vary mají jedinečnou atmosféru v tom, že jsou intimnější, takže sem velmi rádi jezdí hosté ze zahraničí. Mají totiž možnost setkat se s lidmi, které třeba nestihli zrovna v Cannes. U nás je větší klid na schůzky," říká Eva Zaoralová.
Těší jí i velký zájem mladých lidí o festival.
"Generace baťůžkářů z doby před sedmnácti lety se obměnila, dnes jsou to jejich děti. Ale většina z nich zůstala Karlovým Varům věrná. Davy mladých lidí, kteří stojí fronty před pokladnami, v Benátkách nebo Berlíně nevidíte," podotýká.
Zaoralová doufá, že bude mít letos víc času vidět na festivalu filmy na velkém plátně.
"Zatím jsem obvykle viděla zahajovací film a zakončovací, mnoho snímků zařazených do soutěže jsem zhlédla jen na DVD. Plátno obvykle filmu prospěje."
