Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Guten Tag, pocházím odtud. Do Chodova přijeli rodáci žijící v Německu

  19:02aktualizováno  19:02
Desítky rodáků z Chodova na Sokolovsku žijících v Německu přijely v úterý navštívit své rodné město. Setkání pořádal krajanský spolek z Waldsassenu. Někteří z účastníků se po desítkách let poprvé setkali s kamarády z dětství.

Do Chodova přijely desítky rodáků žijících v Německu. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Od malička se kamarádili, chodili spolu do školy, bydleli v Chodově v sousedství. Od roku 1968, kdy se Gerald Slaný s rodiči vystěhoval do Německa, přítele Manfreda Birknera neviděl.

Až do tohoto týdne. V úterý se potkali v chodovském kulturním domě, kam Gerald přijel s výpravou zdejších rodáků žijících v SRN a hlavně ve Waldsassenu. Po 44 letech na sebe tahle dvojice narazila nedávno čirou náhodou na facebooku.

Cesty rodáků

Bývalí obyvatelé Chodova se sdružují v krajanském spolku ve Waldsassenu.
Město přijalo od konce 2. světové války asi dva tisíce odsunutých a utečenců, někteří z nich se pak rozprchli do různých koutů Německa. Začali se sdružovat a kolem roku 1955 dostali předáci nápad zřídit patronát nad městem Chodov. A to na základě společné historie. Chodov byl ve 12. století součástí pozemkového majetku kláštera ve Waldsassenu. Ten se významně podílel na organizaci zdejšího osídlení a kolonizace. Chodov a Waldsassen jsou na cestě od přátelských styků k navázání oficiálního partnerství. České město uspořádalo úterní setkání. Vydalo česko-německou brožuru s názvem Máme něco společného a kalendář s fotkami z obou měst. Na akci získalo 15 tisíc eur z evropského přeshraničního fondu Euregia Egrensis.
Lidé ze spolku se zpět do Česka nemíní stěhovat, nemají žádné majetkové nároky. "Hlavní důvod našeho propojení je ten, aby Jirka v Pasově věděl, když umře Franta ve Frankfurtu," poznamenal Josef Moder.

"Řekl jsem dceři, aby zkusila vyhledat jméno Geralda Slaného. Na fotce jsem ho hned poznal. Tak mu za mě napsala a za deset minut byl Gerald na síti on-line. A psal mi, že jede k nám do Chodova v rámci freundschaftu. Tak jsme si tu dali sraz," vypráví Manfred Birkner.

Už plánuje, že kamarádovi návštěvu oplatí a z Chodova se za ním do Waldsassenu vypraví: "Je to kousek."

Mohli na sebe natrefit už dřív. Slaný do města, kde žil až do svých šestnácti let, aspoň jednou ročně přijíždí. Hledal tu i kumpána z mládí Birknera. Ale vždy se nějak minuli.

Slaný si pochvaluje, jak se jeho rodný Chodov v poslední době změnil k lepšímu. "Je to tu barevnější. Hlavně díky novým fasádám. Tam je pořád ještě škola?," ukazoval na školní budovu ukrytou za stromy. Chodil do ní šest let.

Zajímalo ho, jestli Češi organizují školní srazy po letech. "Tak proč mě nezvou? Pořád čekám, kdy mi přijde pozvánka."

Česky ještě Gerald Slaný umí. Některá slova už zapomněl a přízvuk se změnil. U něj v rodině se mluví jen německy. "Ale vnoučata se teď ve škole učí češtinu, jsou to začátečníci," usmívá se Slaný.

Vzpomíná, že ve fotbalovém waldsassenském klubu kopali hráči z Chebu, Chomutova. "A hrával u nás i František Straka," zmínil chodovský rodák slavného reprezentata.

Chodov je hezčí než dříve, potěšilo rodáky

O krajanský spolek a styky chodovských rodáků žijících hlavně v Bavorsku a Hesensku se stará Josef Moder (74 let). V úterý vedl výpravu více než padesáti takových lidí, kteří si s nostalgií Chodov prohlédli. Z města, jak ho znávali, mnoho nezůstalo.

Fotogalerie

Josef Moder se občas zapomene a vyprávění proloží třeba německým 'entschuldigung'. Není divu. Až do svých devíti let, než po válce začal chodit v Chodově do české školy, neuměl česky ani ň. A po roce 1966, kdy se vystěhoval do Německa, češtinu nepoužíval dalších dvacet let.

V chodovském kostele sv. Vavřince Josefa Modera křtili. Pak tu absolvoval svaté přijímání a v roce 1961 tady řekl ano své manželce. V úterý seděl v lavici a poslouchal zvuk varhan. Venku se pak s krajany fotil, doprovázel je na hřbitov a při prohlídce města i okolí.

Od svatby měli Moderovi velký cíl. Usilovali o legální odchod do Německa. "Aby naše děti mohly vyrůstat v řeči, kterou používali moji rodiče a prarodiče. To byl jediný důvod," vysvětluje se zaujetím.

V Československu se vyučil zahradníkem, pak pracoval u státního rybářství v chodovských sádkách. Dostat se ven z republiky, to vypadalo téměř jako nemožné.

Josef Moder. Do Chodova přijely desítky rodáků žijících v Německu.

Josef Moder

Svolení k vystěhování dostali Moderovi pět let po podání první žádosti - až v roce 1966. Nevěděli, do čeho jdou. On jako důvod do formuláře napsal, že se chce v Německu starat o svou opuštěnou tetu. Byla to výmluva. Souhlas ale obdržel.

Komunisté mu řekli, že nestojí o lidi, jako je on. Nejdříve bydleli ve dvou pokojích, pak dostali nový byt. On začal studovat zahradnickou školu.

"Ale nešlo nám o blahobyt. Neměli jsme v Bavorsku hned lehký život. Neměl jsem německé vzdělání, peněz bylo málo, starali jsme se pak už o dvě děti," vzpomíná.

Dostudoval na několikátý pokus, dostal práci na okresním úřadě. Ještě teď, ve čtyřiasedmdesáti letech, pracuje soukromě ve své kanceláři. Zabývá se oborem sadařství a zahradnictví.

"Vůbec nelituju, že jsem z Československa odešel. Musel jsem hodně vydržet, abych mohl odejít. Hrozili mi," ohlíží se Josef Moder. Bydlí poblíž bavorského Řezna. Do Československa se podíval poprvé v roce 1986. A nebyl to nejpříjemnější zážitek.

Fotil zničené lesy v Krušných horách. Chodov a třeba i Loket vypadal podle něj hrozně. "Podobné to bylo i v roce 1990, kdy jsme sem jeli s manželkou a maminkou už bez víza. Manželka plakala."

Zato pokrok v posledních patnácti letech Modera nadchl. Odhaduje, že Chodov asi má peníze. "Když jedu z Domažlic na Plzeň, tam takové zlepšení nevidím."

Kostel čeká velká rekonstrukce

Chodovského místostarostu Patrika Pizingera tato slova těší. V úterý rodáky vítal v kostele. Plynulou němčinou jim vysvětloval, že se chystá velká rekonstrukce této jedičné památky. Včetně obnovy zamalovaných fresek v interiéru.

Už dříve radnice oslovila starousedlíky i odsunuté rodáky, jestli mají ve svých archivech staré fotografie, podle kterých by se oprava dala udělat. Zatím se nikdo neozval.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ondřej Lukáč se umístil na třetím místě na Mistrovství světa v naturální...
Dozorce má u vězňů respekt, jako kulturista je třetí nejlepší na světě

Zřejmě nejrespektovanějšího dozorce v České republice mají ve věznici v Kynšperku nad Ohří. Ondřej Lukáč, který zde pracuje, se totiž umístil na třetím místě...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidé zaplatili předem za vojenské předměty i zlaté mince, nic nedostali

Podvodníkům na sociálních sítích naletělo hned několik lidí. Za slibované vojenské předměty nebo zlaté mince zaplatili předem, své zboží ale nikdy nedostali.  celý článek

Základy tanga představí zájemcům tanečník Javier Antar a Patricie Poráková.
Tangem máme prodchnutý život skrz naskrz, říká karlovarská rodačka

Karlovarská Tržní kolonáda v sobotu ožije vášnivým tancem. Pořádat se zde bude otevřená taneční lekce a tančírna argentinského tanga. Návštěvníci budou mít...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.