Anton Gris na reprodukci z knihy Zapomenuté tváře autorů Vladimíra Prokopa, Evy

Anton Gris na reprodukci z knihy Zapomenuté tváře autorů Vladimíra Prokopa, Evy Smilkové a Lukáše Smoly. | foto: Repro: MAFRA, MAFRA

Čekání na návrat sbírky zpříjemní kniha o někdejších obyvatelích Lokte

  • 0
Cenná umělecká sbírka se bude domů na hrad Loket vracet pomalu a postupně. Už teď si ale lidé mohou prohlédnout obrazy a portréty místních historicky známých i neznámých postav, které jsou součástí kolekce. O nich totiž pojednává nová kniha Zapomenuté tváře.

Publikace Zapomenuté tváře pochází z dílny historiků a odborníků Vladimíra Prokopa, Lukáše Smoly a Evy Smilkové. Kniha právě vychází.

Pod mnoha portréty měšťanů v knize je poznámka - neznámý muž, neznámá žena. Lukáš Smola a spol. proto vyzvali čtenáře, aby pomohli zjistit, kdo na obrazech vlastně je. "Je docela možné, že v nich někdo pozná své předky nebo že mu bude tvář povědomá," píší v poznámce autoři.

Na hrad se vrátí vzácná sbírka

Sbírku založili loketští měšťané už koncem 18. století. Skromnou expozici si prohlédl i J. W. Goethe. Kolem roku 1882 vykrystalizoval muzejní spolek a poprvé se začalo vážně uvažovat o renesanci sbírky.

Rok 1902 je považován za datum vzniku muzea v Lokti. Ve 30. letech 20. století se muzeum díky mecenášům rozrůstalo nejvíce. Zlaté časy zažívalo pod vedením legendárního historika a památkáře Antona Gnirse.

Cennosti, které pocházejí většinou z 2. poloviny 19. a počátku 20. století, odvezli památkáři z hradu Loket v roce 1992. Tedy těsně před tím, než stát vrátil hrad městu. Od té doby se vlekly spory o vlastnictví sbírky.

Teprve nedávno se našel důkaz, že předměty patří městu. Jde o německy psaný seznam, který byl už považován za ztracený.

Historik Vladimír Prokop vidí velký význam sbírky spíše v regionálně historickém rozměru než v rozměru uměleckém. "Předměty se vážou k regionu. Sbírali je němečtí občané. Netroufám si odhadnout uměleckou hodnotu, některé věci mají obrovskou cenu a jiné téměř žádnou. Spíš je to vlastenecká záležitost."

Rozkradené cennosti

Podle Prokopa nedostane Loket sbírku v původním stavu už ani náhodou. Velmi jí uškodilo, když za totality střídala majitele - různé úřady a instituce. Byla okradena v 60. letech minulého století a pak znovu po roce 1989.

"V Lokti stále bydlí lidé, kteří mají spoustu věcí ze sbírek od 60. let doma. Nejde o jednu starou skříň, ale o mobiliář, porcelán, zbraně, knihy. Prý si každý bral, co chtěl. Je to už zřejmě promlčeno," myslí si Prokop.

Velkou kaňkou je nedávná krádež. Zmizela část věcí, jež ležely v depozitáři sokolovského muzea. Případ šetřila i policie, ale kauzu v roce 2007 odložila. Ani se přesně neví, kdy ke krádeži došlo. Podle policie někdy v letech 2003 až 2004. Na to, že cennosti chybí, se přišlo o rok později. Jisté je jen to, že zloděj se do depozitáře nevloupal násilím.