Situace vygradovala postavením protikandidátky, starostce Michale Málkové teď konkuruje kandidátka dosavadního místostarosty Václava Jeřábka, a lidé v Pramenech tak po letech zažijí volby se vším všudy. Budou mít konečně z čeho vybírat.
„Máš pro mě pivo?“ zahlaholí muž ve středním věku a usedá ke stolu v místní restauraci. Právě skončil se sekáním trávy na přilehlém parkovišti a potřebuje spláchnout prach, který spolykal.
„Volby? Já dám hlas těm, co tam jsou teď,“ odpovídá Petr Ceplecha na otázku, zda už má jasno, koho bude volit. S další odpovědí si dává načas. „Proč? Protože do toho šli po hlavě a daří se jim. Přijde mi nefér najednou tu štafetu předat jiným. Měli by dostat příležitost dotáhnout práci do konce a ukázat, co umí,“ dodává.
Podobně se na komunální volby dívá i mladá žena, které se kolem nohou batolí přibližně dvouletá dcerka. „Já bych je taky neměnila,“ směje se. Jedním dechem však dodává, že jako přespolní do toho nemůže místním mluvit.
„Je dobře, že kandiduje víc stran. Konečně máme z čeho vybírat. Koho budu volit, ještě nevím,“ krčí rameny muž a opřený o plot pozoruje cvrkot v sousedství, kde se právě čistí ucpaná kanalizace.
„To je tady běžné. Potřebovali bychom části zborcených stok opravit, ale na to nemáme peníze. Obec má kvůli dluhům zablokovaný účet, a tak nepřichází v úvahu ani dotace,“ vysvětluje starostka Michala Málková, která je lídrem uskupení Společné Prameny.
Kdo s kým tedy přestal mluvit?
Jak přiznává, postavení protikandidátky ji dost překvapilo. „Dokud jsme byli na dně, nikdo tu odpovědnost převzít nechtěl. Jakmile se věci daly do pohybu, najednou se objeví lidé, co by chtěli Prameny zachránit? Přitom na žádném jednání nebyli, nic nedomlouvali, nemají žádné informace,“ rozhořčeně gestikuluje Málková.
A právě absenci informací jí protikandidáti vyčítají. „Starostka přestala komunikovat se zastupitelstvem. Vlastně ho označila jako pouhou formalitu. Fungování obce v mnohém připomíná předchozí vedení, které dostalo obec do dluhů,“ argumentuje dosavadní místostarosta Václav Jeřábek.
„Chceme spolupracovat se všemi obyvateli, prosazujeme funkční vedení a otevřenost radnice. Chceme informace a jasné cíle pro revitalizaci obce. Myslíme, že s naplněním některých našich vizí nemusíme ani čekat, až bude obec plně oddlužena, ale je možné jít i jinou cestou. Řešením je pomoci obci vlastními silami třeba prostřednictvím zájmových spolků.“
Starostka Málková však tvrdí, že to byl právě místostarosta, kdo omezil komunikaci na minimum, na jednání zastupitelů nechodil a na korespondenci neodpovídal. Přestože si věří, nemá jistotu, že svůj post ve volbách uhájí.
Víc než na programu záleží na tom, kdo má větší rodinu
„Lidé, co vědí, kolik práce a úsilí jsem tomu věnovala, mi svůj hlas dají. Ale otevřeně říkám, že není nic jisté. Tady v Pramenech spíš než na programu záleží na tom, kdo má větší rodinu,“ doplňuje Málková.
Kdysi byly Prameny vzkvétající lázeňské město s výstavnými domy místních boháčů, bankou, pivovarem, mnoha hotely a s udržovaným lázeňským parkem. Zkázu městečka, které tehdy neslo název Bad Sangerberg, přinesl poválečný odsun Němců.
Jeho další osud zpečetili komunisté, kteří z malebného místa udělali vojenský újezd a později ubytovnu. Třetí ránu skomírající vesnici zasadil ambiciózní plán na stavbu stáčírny minerálních vod.
Bez státu to nepůjde, je jedinou nadějí
Tehdejší starosta Václav Brenner tolik věřil místní minerálce, že na dluh vykoupil příslušné pozemky a zaplatil sedmnáct průzkumných vrtů, celkem za víc než třicet milionů korun. Pak ale z projektu sešlo a obci zůstal na krku obří dluh, který časem narostl až na hrozivých dvaadevadesát milionů.
To už někteří ze zastupitelů neunesli a odstoupili. V roce 2008 se zastupitelstvo definitivně rozpadlo. Trvalo dlouhé čtyři roky, než se na šestý pokus konečně povedlo sestavit nové vedení obce. Novým zastupitelům se podařilo jednáním snížit dluh až na přibližně třicet milionů korun.
Pro vísku s přibližně stovkou obyvatel je i tato částka astronomická. Jedinou nadějí k tomu, aby se Prameny opět vrátily k normálnímu životu, je pomoc státu.
