Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Botanická zahrada v Bečově nad Teplou po letech úprav znovu ožila

  10:08aktualizováno  10:08
Unikátní botanická zahrada v Bečově se díky úsilí hrstky nadšenců opět otevřela veřejnosti. Jak se devítihektarový areál změnil, mohli lidé posoudit při sobotních komentovaných prohlídkách.

Nadšenci obnovili bečovskou botanickou zahradu | foto: Václav Šlauf, MAFRA

"Rekonstrukční práce jsme zahájili v roce 2005. V prvních letech jsme museli nejdříve odstranit náletové dřeviny, poradit si s kopřivami a také odstranit padlé a nebezpečné nemocné stromy," zavzpomínal koordinátor obnovy zahrady Jiří Šindelář.

Fotogalerie

"Teprve pak jsme se mohli pustit do úpravy vyhlídkových cest, mostů, vybudování mostů, posezení a sbírkových oddělení," pokračoval Šindelář.

Do konce roku chtějí ochranáři v devítihektarovém areálu vysázet více než tři tisícovky nových rostlin a dřevin. Konkrétně 2 500 trvalek a skalniček, stovku popínavých rostlin, více než tisícovku jehličnatých a listnatých keřů a také 70 stromů.

"Do konce listopadu pak chceme vybudovat novou elektrickou přípojku," doplnil Jiří Šindelář.

Část pozemků v areálu je v majetku ochranářů, zbytek patří městu Bečov. Zatím. "Připravuje se odprodej zbytku pozemků od města Základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Berkut," uvedl Šindelář.

Velké změny v botanické zahradě jsou o to úctyhodnější, když se vezme úvahu, s jakými finančními prostředky museli ochranáři vyjít a kolik lidí se na obnově podílí.

V zahradě pracují ve volném čase

"Pravidelně tu pracuje asi šest lidí. Z toho dva členové ČSOP, zbytek tvoří lidé, kteří pracují v rámci veřejné služby," reagoval na otázku MF DNES Jiří Šindelář, podle něhož nikdo z ochranářů není zaměstnancem. Pracují jen ve svém volném čase. Ruku k dílu přiložili i účastníci mezinárodních kempů. I oni pracovali zadarmo.

Bečovská botanická zahrada začala vznikat ve dvacátých letech minulého století.

"Ve třicátých letech se o zahradě mluvilo jako o druhých Průhonicích. Hlavně díky rozsáhlé kolekci skalniček a trvalek, která byla tehdy vůbec největší v republice. Kvůli šedesáti letům, kdy se po druhé světové válce zahrada neudržovala, kolekce zanikla," podotkl Jiří Šindelář.

Léta nezájmu ale přežila ojedinělá sbírka listnatých a jehličnatých stromů.

"Asi nejcennějším je zhruba osmdesát let starý korkovník amurský Jana Koditka, který v roce 2006 dostal národní titul Strom hrdina České republiky. Jeho semínka přišla do Čech z Mongolska," řekl Jiří Šindelář.

Doplnil, že Jan Koditek bečovskou zahradu založil a kromě úprav areálu se intenzivně zabýval i výzkumem. Při návštěvě bečovské zahrady mohou lidé získat publikaci Cesty zámeckých pánů. A na fotografiích porovnat, jak jednotlivá místa vypadala ve třicátých letech a v roce 2010, a tak se přesvědčit, jak se za dva roky části zahrady změnily.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.