Bité ženy však bývají často tak pasivní, že místo nich se role oznamovatelů trestných činů v poslední době ujímají svědkové domácího násilí - děti. Volají policii a hlásí: Přijeďte, táta bije mámu.
Posledních deset případů, ve kterých policie vykázala útočníka z domu, nahlásily právě děti ve věku od čtrnácti do šestnácti let.
"V krizových situacích bývají děti zmatené. Maminka pláče, je zraněná, táta na ni křičí, bije ji, ale ona ho dál omlouvá a nic proti němu neudělá," říká Kateřina Štěpánková, psycholožka a vedoucí Intervenčního centra, které v kraji obětem domácího násilí radí a pomáhá.
"V posledních dvou třech letech se setkáváme s velkou brutalitou," připouští psycholožka.
Pasivita oběti je velké zlo
Společnost se v poslední době staví k těmto jevům mnohem pozorněji. "Příbuzní a sousedé podporují oběti, aby problémy odborně řešily. I kvůli dětem stojí za to, neházet flintu do žita, nastavit ve vztahu nové hranice," míní.
"Pokud je oběť aktivní, domácí násilí se minimalizuje. Když ale zůstává v koloběhu pasivní, násilí narůstá," konstatuje psycholožka.
Rozbuškou přitom bývá cokoliv. Třeba i to, že se v ledničce svítí, nebo oběd, který manželovi nechutná. Často se za násilím v rodině skrývá nezřízené pití alkoholu, ale i skrytá psychiatrická diagnóza.
