Odůvodnění tohoto požadavku je jednoduché. Dálnice D6 v tomto úseku tvoří východní obchvat Sokolova.
„Je to situace zcela analogická s tou, na jejímž základě byly k 1. lednu letošního roku z přílohy vyhlášky vyjmuty dálniční obchvaty některých měst - Brna, Chebu, Mladé Boleslavi a Tábora,“ vysvětlil krajský radní Miloslav Čermák, který je jedním ze zpracovatelů návrhu.
Problém je v tom, že za současné situace nemohou motoristé objet tento úsek po silnici první třídy. Ten totiž vzal výstavbou dálnice zasvé. „Motoristy, kteří se chtějí dostat z jedné strany Sokolova na druhou, to pak nutí jezdit skrz centrum,“ potvrdil Jakub Pánik, krajský radní pro dopravu.
První žádost o vyškrtnutí obchvatu Sokolova ze seznamu placených úseků dálnic odešla z kraje už na podzim loňského roku. Tehdy se minula účinkem. „Pevně doufáme, že teď bude mít větší váhu, aby se jí ministerští úředníci začali vážně zabývat,“ řekl Pánik v narážce na fakt, že usnesení radních ještě posvětí krajští zastupitelé.
Pokud by ministerstvo na požadavky kraje přistoupilo, byl by obchvat Sokolova třetím úsekem dálnice D6, na němž se neplatí mýtné. Prvním je průtah Karlovými Vary až po odbočku k Jenišovu, druhým pak obchvat Chebu.
Část průtahu Karlovými Vary ovšem vypadla - zároveň ze seznamu placených úseků - i z těch, na nichž je povolená rychlost 130 kilometrů v hodině. Od hranice města až po odbočku na Jenišov je tak od letošního 1. ledna povolená maximálně stodesítka.
Regionální známky zatím neprošly
V době, kdy se tehdy ještě rychlostní silnice R6 (status dálnice dostala až se začátkem letošního roku) dokončovala, vznikla iniciativa za zřízení takzvaných regionálních dálničních známek. Stál za ní někdejší hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Návrh regionálních dálničních známek, za něž by motoristé zaplatili 300 korun, zatím v poslanecké sněmovně prošel prvním čtením, jeho předkladatel jej chce zařadit jako pevný bod jednání pro čtení druhé.
V souvislosti se zrychlením dopravy v kraji se od začátku roku 2016 stále omílá další silnice - I/13, respektive její část mezi Karlovými Vary a Ostrovem. Ten totiž úředníci ministerstva dopravy vybrali jako adepta na změnu na silnici pro motorová vozidla. Stejně tak je tomu v úseku mezi Mostem a Bílinou. S tímto zařazením se posune maximální rychlost ze současných 90 na 110 kilometrů v hodině.
I když tato možnost papírově platí už od letošního roku, na oficiální zvýšení rychlosti si motoristé ještě nějaký pátek počkají. Lukáš Hnízdil, ředitel krajské pobočky Ředitelství silnic a dálnic, to odhaduje na dva roky. Důvodem tohoto prodlení je fakt, že silnice ve stávající podobě nevyhovuje.
Jde o nájezdy a sjezdy u Boru. Ty navrhované rychlosti 110 kilometrů v hodině neodpovídají. Stejně jako sjezdy od dvou benzinových čerpacích stanic v tomto úseku. Uskutečnění plánu, který zrychlí cestování, s sebou ovšem nese celou řadu povinností. Ať už je to dokumentace pro územní rozhodnutí, posouzení vlivu stavby na životní prostředí, vykoupení pozemků či vypracování zadávací dokumentace a výběr dodavatele.
„Drobnější úpravy související se zvýšením maximální rychlosti, jako je například zvýšení svodidel, jsme schopni udělat v letošní stavební sezoně. Ale tohle ne,“ nastínil současný stav věci Lukáš Hnízdil.
I když tedy motoristé už řadu let po úpravě rychlosti volají s poukazem na to, že stejně jen málokdo jezdí v tomto úseku předpisovou devadesátkou, budou muset ještě pár let vydržet.
