Tři roky práce předcházely vzniku studie integrovaného dopravního terminálu ve Varšavské ulici. Stát má asi 700 milionů korun a růst začne v roce 2018. Pod návrhem je podepsané Studio Hangár. Autoři Vladimír Tůma a Antonín Juštík ji společně s vedením města poprvé představili lidem v Národním domě.
Návštěvnost by jim přitom mohl leckterý promotér závidět. Debata otevřela několik témat. Redakce MF DNES přináší pět velmi diskutovaných otázek, které při debatě zazněly.
1 Jak to máme udělat s parkováním?
280 parkovacích míst je v současné době v místě a jeho nejbližším okolí, kde má vyrůst nový terminál. Část zůstane, zbytek by měl nahradit zejména parkovací dům se 440 místy. Vznikne z budovy Správy lázeňských parků.
„Když ale přijedete z nákupu, chcete si zaparkovat co nejblíže k bydlišti,“ zmínil Martin Vávra. Opřel se do potíží s parkovacími kartami a mluvil za šest bytových domů v centru. Proti terminálu ve Varšavské sepisují tamní obyvatelé petici a otevřeně říkají, že se jim návrh nelíbí.
Primátor Petr Kulhánek ubezpečil, že prioritní investicí města bude právě parkovací kapacita. „Týkat se bude nejen návštěvníků, ale i rezidenčního parkování,“ uvedl.
Podle Vladimíra Tůmy počítá studie s rozšířením parkování ve Varšavské pro rezidenty, další místa vzniknou v Bulharské, kde se změní podélné stání na šikmé.
2 Nechceme žít vedle nádraží
Za mrtvé místo označil Martin Vávra území mezi Puppem a Thermalem. „Uvědomte si, že poslední Karlovaráci žijí od Thermalu k Becherovce. Chcete je vyhnat?“ ptal se.
Přidal se k němu i další obyvatel Varšavské ulice. „Jestli vás zajímá názor těch, kteří ve Varšavské žijí, zda chtějí bydlet na Florenci, tak ne, nechceme. Už dnes jsme omezováni a nechceme chodit přes terminál. Terminál ano, ale v jiné lokalitě,“ řekl.
Život vedle dopravního terminálu ale podle Vladimíra Tůmy kvalitu života obyvatel nesníží. „Naopak povede ke zlepšení. Sníží se dopravní zatížení a autobusy budou oproti dnešnímu stavu zajíždět přímo do objektu,“ vysvětloval s tím, že hluku už nebude tolik.
Autoři počítají také s tím, že na ploché střeše vznikne zahrada s dětským hřištěm a dalšími prvky.
3 Kde máme Tržní náměstí?
Se vznikem nového náměstí u Tržnice původně počítalo vedení radnice. Ve studii ale nakonec chybí.
„Lidé se potřebují sdružovat, setkávat a vy to nejvhodnější místo zabijete velkou budovou,“ řekl Otmar Homolka z opozičního hnutí O co jim jde?! Zmínil přitom, že za největší problém studie považuje, že neexistuje žádná jiná varianta.
Autoři vysvětlovali, že plocha před Tržnicí nemá potenciál, aby se náměstím stala. „Náměstí vznikala vždy přirozeně - kolem křížení obchodních cest, a navazovala na to funkce služeb, bydlení, bývaly tam dominanty jako radnice a podobně. Tady to chybí,“ popsal Vladimír Tůma a promítl fotografie klasických českých náměstí.
Zmínil přitom, že výškový rozdíl plochy činí 4 metry. Pokud by jej chtěl dorovnat schodištěm, bylo by Tržní náměstí veliké jen jako dvě parcely pro rodinný domek. „Chceme náměstí, ne nádraží“ je přitom název petice, pod kterou se na internetu zatím podepsala stovka lidí.
4 Chebský most bude vždy problém
Čtyři namísto dosavadních dvou pruhů by měl v souvislosti s terminálem dostat frekventovaný Chebský most. Široký tak bude zhruba 17 metrů.
„Pamatuji si návrh na jeho rozšíření na čtyři pruhy. Ten ale zatrhli. Chebský most bude vždycky problém, a to kvůli památkářům,“ upozornil jeden z diskutujících. Podle primátora zatím nelze předjímat, jak jednání dopadne.
5 Splňujete normy?
Plynulejší provoz mají zajistit nově vymyšlené křižovatky před a za Chebským mostem. A právě ony vyvolávají otázky u odborníků. Jedním z nich je karlovarský stavební inženýr Milan Russev. Domnívá se, že jsou v rozporu s potřebnými normami, respektive požadavky ČSN. „Upozorňuji, že střet s ČNS může být fatální,“ řekl.
Podle primátora bude studie odborný posudek potřebovat, čeká ji dokonce celý balík takzvaných závazných stanovisek. To už ale souvisí s dalším stupněm.
I sami autoři v diskuzi často zmiňovali, že studie je ověřovacím dokumentem, zda se terminál do vybraného prostotu vejde. Nejedná se tedy o takzvanou územní studii. Na některé oponenty to ale v Národním domě tak nepůsobilo.
