"Máme dílčí osvědčení, které se týká elektrických lokomotiv i drážních zařízení. Osvědčení vydal na přelomu roku Výzkumný ústav železniční," říká regionální mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
Podle mluvčí by po předložení osvědčení Drážnímu úřadu nemělo nic bránit dokončení řízení a vydání stavebního povolení.
Podle původních plánů měly začít demoliční práce už loni na podzim, nová dvoupodlažní budova za 46,5 milionu korun měla sloužit cestujícím už letos.
Jediné, co by mohlo výstavbu nového nádraží zbrzdit, je snaha Asociace sdružení na ochranu kulturního dědictví.
Její členové žádají, aby se zchátralé Horní nádraží v Karlových Varech stalo kulturní památkou.
Historie Horní nádraží ve VarechLázeňské město bylo v roce 1870 napojeno na evropskou železniční síť, které využívali hosté k dopravě do oblíbené a světově proslulé destinace. Až o 28 let později, tedy v roce 1898, byla dokončena stavba rozsáhlého výstavního nádraží. Nádražní budova si "zahrála" také ve filmu, objevila se ve známé komedii Tři vejce do skla s Vlastou Burianem. Původní budovu Horního nádraží zničili při bombardování spojenci 19. dubna 1945, stávající objekt vznikl jako provizorium na přelomu 40. a 50. let a v této podobě setrval dodnes. Budovu měla původně rekonstruovat společnost Grandi Stazioni, která úspěšně modernizovala nádraží v Mariánských Lázních. Z ekonomických důvodů ale od rekonstrukce ve Varech ustoupila. |
"České dráhy chtějí nahradit historickou budovu bezpohlavním shlukem skla a oceli. Objekt svým vzhledem nerespektuje světový význam Karlových Varů. Vypadá spíše jako nepovedený minihokejový stadion," řekl už dříve viceprezident asociace Martin Kadrman.
Asociace loni v srpnu doručila ministerstvu kultury podnět na prohlášení železniční stanice za kulturní památku.
"Stejný podnět poslali i památkáři z Lokte. Je ale konec ledna a nic se neděje. Přitom správní řízení má být zahájeno do dvou týdnů. Nikdo nám ale nic neoznámil. Oba podněty musel někdo uklidit," tvrdí Martin Kadrman.
"Obratem jsme si vyžádali posouzení podnětu od Národního památkového ústavu v Lokti. Jeho pracovníci dospěli k závěru, že za současného stavu poznání nelze objektivně posoudit míru zachování původních konstrukcí a vybavení ve vazbě na nositele památkových hodnot," uvedla mluvčí ministerstva kultury Eva Tichá.
Pro posouzení je podle ní nutné zpracovat standardní stavebně historický průzkum, památkáři na tom momentálně pracují.
