Karlovarský kraj zestárnul. Za deset let v něm žije o 30,5 procenta víc důchodců. (Ilustrační foto)

Karlovarský kraj zestárnul. Za deset let v něm žije o 30,5 procenta víc důchodců. (Ilustrační foto) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Životní úroveň si důchodci udrží jen prací, poučují krajští statistici

  • 0
Karlovarský kraj pomalu a jistě stárne. A podle statistiků bude ještě hůř. V kombinaci s nízkou porodností a klesajícím počtem obyvatel to může v budoucnu znamenat vážné problémy. Statistici upozorňují, že nejvíc alarmující je nárůst počtu důchodců.

Za deset let jich je o 30,5 procenta více. Přesto na tom není Karlovarský kraj zdaleka nejhůř v celé republice. V žebříčku krajů je dokonce hned po středních Čechách druhý nejlepší. Nejvíce důchodců v přepočtu na počet obyvatel žije v Královéhradeckém kraji a na Vysočině.

Podle výhledu, který zpracoval Český statistický úřad až do roku 2066, nás čekají poloprázdné třídy ve školách a naproti tomu přeplněné domovy důchodců.

"Vize toho, že bude přibývat důchodců a ubývat lidí v produktivním věku tady je," uvedla Jaroslava Šenitková, ředitelka krajské správy Českého statistického úřadu. 

Kdo tedy bude pracovat? Pokud bude práce, půjdou do ní i důchodci, a to nejen proto, že budou volná pracovní místa. "Po všech důchodových reformách budou nízké penze. Pokud si tedy důchodci budou chtít zachovat životní standard, budou muset do práce," vysvětlila Jaroslava Šenitková.

Na péči o seniory budou třeba peníze

V každém případě bude zapotřebí více peněz na sociální služby, ať už sociální péči, stavbu penzionů pro důchodce, léčebny dlouhodobě nemocných, rozšířenou péči o nemocné důchodce nebo domovy s permanentní pečovatelskou službou. "Něco bude stát i řešení stravovacích služeb pro seniory, zaměření na volnočasové aktivity seniorů. A samozřejmě porostou náklady na zdravotní péči," vypočítala ředitelka.

Podle odborníků by se dnešní mladá generace měla začít na důchod připravovat už teď. U jednoho stolu se proto v každém kraji scházejí zástupci ministerstev práce a sociálních věcí a financí, okresních správ sociálního zabezpečení, úřadů práce, penzijních fondů a další. A lidé se jich mohou ptát na vše, co je v souvislosti s důchodovou reformou zajímá.

"Takzvané kulaté stoly organizujeme ve všech krajských městech. Každého se zúčastní průměrně sedm desítek lidí. I v Karlových Varech se nejvíce ptají na praktické věci kolem reformy. Například zda si lidé bez zaměstnání a bez příjmů musí hradit důchodové spoření, co se stane v případě úmrtí účastníka či jaké jsou podmínky čerpání nové dávky z třetího pilíře, takzvaného předdůchodu," uvedla mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Štěpánka Filipová.

Podle ní organizují ministerstva kulaté stoly především proto, aby lidem vysvětlili změny v důchodovém systému, především pak smysl a cíle nově zavedeného druhého pilíře. Do něj mohou vstoupit lidé nad 35 let do konce června, mladší kdykoliv.