Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Archeologové přišli na to, že důl Jeroným vydával cín už ve 14. století

  9:45aktualizováno  9:45
Zhruba o dvě stovky let dříve, než bylo dosud potvrzeno, začala hlubinná těžba v cínovém dole Jeroným u Rovné na Sokolovsku. Zjistili to archeologové, kteří kulturní památku zkoumali.

Unikátní středověký důl Jeroným na Sokolovsku. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Se zajímavou zprávou ohledně dolu Jeroným přišli archeologové z Národního památkového ústavu v Lokti. Záchranný archeologický průzkum z loňského roku potvrdil to, co všichni doposud pouze tušili. Počátky hlubinné těžby v Jeronýmu sahají až do 14. století. V 16. a 17. nastal pouze její největší rozmach.

„Během záchranného archeologického výzkumu jsme radiokarbonovou metodou datovali šest vzorků, což už je poměrně početný soubor. Většina z nich spadala do 16. století, jeden ale ukázal, že zkoumané dřevo bylo na místě spáleno již někdy mezi lety 1370 až 1410. Proto jsme z okolí místa odebrali ještě dodatečné tři vzorky z dalších dřev, abychom vyloučili náhodu. Jeden nám opět vyšel do obdobného časového intervalu let 1330 až 1415 a další do let 1430 až 1490,“ řekl archeolog Filip Prekop z loketského Národního památkového ústavu.

Celkově tak mají archeologové tři nezávislá data z relativně celistvé části dolu. Sahají před rok 1500 s tím, že dvě z nich jsou pravděpodobně starší. A to až před rok 1400. „Dosavadní keramické nálezy z hlubin dolu takto staré nemáme,“ uvedl Filip Prekop.

Kromě keramiky našli archeologové i dochovaná ohniště

Společně s kolegy nyní zkoumá prostory, které nejsou přístupné návštěvníkům. Kromě zlomků keramiky - souvisejících s jídlem a pitím dávných horníků - našli i pozůstatky ručního vodotěžného stroje a hlavně početná dochovaná ohniště s pozůstatky spálených dřev. Ta jsou pro datování vzorků radiokarbonovou metodou ideální.

„Ohniště souvisela se způsobem rozpojování skály. Když horníci odešli ze šichty, rozdělali ohně, aby skála popukala, a usnadnili si tak práci na další šichtě,“ popsal Filip Prekop. Tímto způsobem si horníci pomáhali ve středověku, ale i pozdějších obdobích.

Archeologové také už několik let zkoumají zaniklé město Litrbachy, jehož rozvoj s Jeronýmem úzce souvisel. „Víme, že tam středověké osídlení bylo. Domnívali jsme se, že tou dobou probíhala jen sporadická povrchová těžba, takzvaným rýžováním,“ zmínil archeolog.

Důl Jeroným spravuje sokolovské muzeum, jehož zřizovatelem je kraj. Průzkumy v národní kulturní památce se mohly uskutečnit jednak díky dotaci od zřizovatele, a pak také díky podpoře ministerstva průmyslu a obchodu. „Velice nám to pomáhá a jsme za to vděční,“ řekl ředitel muzea Michael Rund.

Návštěvnost dolu Jeroným se přitom stále zvyšuje a ročně do něj zamíří bezmála 4500 lidí. Nálezy, které loni archeologové objevili, uvidí lidé v nové sezoně. Začne tradičně v květnu.

„V současné době je odborníci konzervují. Vystavit bychom mohli součásti čerpacího stroje, důlní dřeva se skobami a další drobné nálezy. Nechci říkat, že půjde o hlavní tahák sezony, ale určitě to bude doplnění pozemní expozice,“ řekl Michael Rund.

Zmínil také, že kromě archeologických průzkumů došlo i na zaměření podzemních prostor celého dolu. „Na třech místech jsou přímo pod silnicí v hloubce asi dvaceti metrů. Do budoucna to budeme muset také vyřešit, protože vyztužená je pouze jedna část,“ uvedl.

Důl Jeroným úzce spolupracuje s pobočkou sokolovského muzea v Krásně, kde návštěvníci najdou teoreticky vysvětlené vše, co nakonec vidí i v přístupné části dolu. Michaela Runda nyní napadlo, že by jeho vstupní budova mohla sloužit i v zimě coby zázemí běžkařům. Vše ale podle něj záleží na domluvě se zřizovatelem a okolními obcemi.





Hlavní zprávy

Jiří Pastucha - Jiří Pastucha
Kuchař/ka

Jiří Pastucha - Jiří Pastucha
Karlovarský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.