Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof.

Prostorná těžební jáma dolu Mauritius, kterou končí štola Kryštof. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Krušnohorské podzemí se otvírá lidem. Díky dolu Mauritius u Abertam

  • 0
Do středověkého dolu Mauritius na Hřebečné u krušnohorských Abertam zavítají v pátek první návštěvníci. Zpřístupněná hornická památka, která sklízí obdiv díky své zachovalosti, se oficiálně otevře příští rok na jaře.

Abertamům se podařilo středověké dílo zpřístupnit díky souhře šťastných okolností. Nejprve jej získali od státního podniku Diamo, poté se jim podařilo sehnat evropské peníze.

„S plány na zpřístupnění dolu jsme začali už v roce 2010 a o rok později se nám jej podařilo získat. Z peněz, které máme, bychom ještě chtěli vylepšit zázemí pro návštěvníky, pak se pokusíme o další dotaci,“ uvedl starosta Zdeněk Lakatoš.

Důl zatím ukazuje jen část toho, co ukrývá. Stálo to 7,3 milionu korun, což je součet 85 procentní evropské dotace a peněz z městské pokladny. Za ně vzniklo v těžební jámě bytelné kovové schodiště, které je samo o sobě zážitkem. Nabízí totiž průhled ke dnu těžební jámy.

„Její hloubka je 140 metrů, přičemž čtyřiceti metrů dosahuje hladina spodní vody. Celé je to ale jen svrchní patro jámy Mauritius,“ řekl starosta.

Důl by mohl lidem ukázat i víc

Vedení města nyní čeká na to, až začne fungovat nový program přeshraniční spolupráce Cíl 4, z nějž by se rádo ucházelo o dotace na zpřístupnění dalšího úseku. Hodně si slibuje také od nominace na seznam UNESCO, v níž je kromě Mauritia i řada dalších krušnohorských hornických památek. Sáhnout si na různé příspěvky by tak mělo být pro město snazší.

Zatím si nyní mohou prohlédnout co do šířky úzkou, ale relativně vysokou štolu Kryštof, v níž jsou patrné stopy po dobývání cínu. Zavede je až k hlavní chloubě dolu, kterou je obrovská komora.

„Vznikla tak, že horníci narazili na žílu cínu a vyplatilo se jim, jít po ní 300 metrů pod povrch. Výsledkem je tato komora,“ vysvětlil Jan Albrecht, správce a průvodce dolu. Prostor přitom dosahuje úctyhodných rozměrů, ačkoli to tak na první pohled nevypadá. Jak upozornil starosta - podzemí zkrátka zkresluje.

Do komory dolu by se vešel celý kostel

„Komora je dlouhá pětašedesát metrů, její šířka dosahuje od čtyř do devíti metrů, přičemž vysoká je od patnácti do pětadvaceti metrů. Sem by se vešel celý náš abertamský kostel,“ uvedl.

Horníci z ní vydolovali úctyhodných 120 tun cínu, který by měl v dnešní době hodnotu 50 milionů korun. V 16. století to ale bylo 45 tisíc tolarů, což je v dnešním přepočtu půl miliardy.

Vedení města osadilo prohlídkovou trasu několika figurami středověkých horníků a v komoře plánuje do budoucna i 3D projekce o historii tamní těžby. Diváci přitom budou stát nad Festenberskou štolou, jejíž komora je pětkrát větší než Kryštofova a v níž se nachází jezero, jehož hladina kolísá mezi deseti a třiceti metry. „Klidně by se tam dalo plout i na člunu,“ představil si Jan Albrecht.

Právě další patro dolu je věcí, kterou by vedení Abertam lidem také ukázalo. Ambiciózním cílem Zdeňka Lakatoše přitom je do deseti let vrátit celému dílu nejpůvodnější možnou podobu.

Těžba cínu se neobešla bez vody

„Všechno tady dřív fungovalo na vodu. Rádi bychom ji sem opět přivedli se štoly Bílá holubice a naplnili jí rybník. Horníci totiž byli geniální. Vodou poháněli vodní kola, kterými zase vyčerpávali vodu ze spodních pater. Tu pak pouštěli do potoka,“ vysvětluje.

Důl Mauritius se lidem oficiálně otevře na jaře příštího roku, a to kvůli zimujícím netopýrům. Společně s ním se návštěvníkům představí i štola Johannes na Zlatém kopci, kterou zase zpřístupňuje vedení Božího Daru. Zájemce by měl po obou dílech provázet právě Jan Albrecht, pro kterého je krušnohorské podzemí velkým koníčkem.