"Mužstva kolem nás také nevyhrávají, nikdo nám neutíká. Je to veliká škoda, že my nevyhráváme, mohli jsme z toho být relativně venku. Mužstvo je mladé, ale mluvit o záchraně, ještě je čtrnáct kol, spousta bodů ve hře. V zápasech nejsme horší, ale zatím doplácíme na takový dorostenecký fotbal. Dva zápasy ztratit doma, když čtyřikrát vedeme, to už se potom hraje blbě," přemítá nad aktuální situací fotbalistů 1. FC Karlovy Vary Marián Geňo.
Druhý zápas doma, znovu vedení a na konci jen remíza.
Zklamání to je, vedeme 2:0 a zápas nedotáhneme, jako už po několikáté. Nevím čím to je, sesype se nám to a nedokážeme zápas dotáhnout do konce.
Přitom klidně mohly být tři body.
Šance jsme měli, ale nebyly nějak stoprocentní, oproti tomu co měl Vltavín. Zápas byl vyrovnaný a zkušenější mužstvo by doma vedení 2:0 nepustilo. Je to velká škoda, ze tří zápasů máme dva body a to je málo. Přitom jsme hráli dvakrát doma.
Jaká je příčina?
Kdybychom to věděli, tak tomu zabráníme, dostáváme velmi mnoho gólů, ve třech zápasech sedm gólů a z toho čtyři doma, to je moc.
Opravdu to nešlo?
Vltavín hrál dobře, dali si to do nohy, kombinovali, bohužel my je nechali snížit a potom už byli nebezpečnější.
Nebyl náskok 2:0 v hlavách hráčů důvodem k podcenění a uklidnění?
Já si to nemyslím, ale jestli ano, je to velká chyba. Je to škoda, mrzí mě to.
Dal jste první branku, klasicky střela po zemi k tyči.
Jakub Dvořák to dal výborně pod sebe, měl jsem ve vápně chvilku času, mohl si to zpracovat a potom se snažil jen netrefit brankáře.
Také druhá karlovarská trefa má váš výrazný podpis.
Byla to tyč, ale odrazilo se to k Jakubu Dvořákovi a ten to tam dal. Je jedno, kdo toho góla dá, opravdu není důležité, kdo je bude dávat.
V každém zápase jste se trefil. Spokojenost?
Bodů je málo. Branky mi padají, tak je to asi dobré, že si útočník víc věří. Ale třeba v Kolíně jsem mohl dát na 2:0 a to mě mrzí, ovšem bůhví jestli bychom to dotáhli do konce.
V zimě jste se vrátil do Karlových Varů, po angažmá v Sokolově a německém Mitterteichu, po roce a půl.
Chtěl jsem sehnat v Německu práci a to se mi nepovedlo. Pan Havel (předseda představenstva 1. FC Karlovy Vary) o mně hodně stál. Věděl jsem, že Vary jsou na tom hodně špatně, chtěl jsem pomoci se záchranou a domluvili jsme se celkem rychle. Pokud budu v Čechách, už jinde než ve Varech hrát nebudu, to říkám na rovinu.
Zatím vám to ale moc radosti nepřináší. Mužstvo se krčí na patnáctém místě s dvoubodovým náskokem na Králův Dvůr, jenž má odehrány o dva zápasy méně.
Mužstva kolem nás také nevyhrávají, nikdo nám neutíká. Je to veliká škoda, že my nevyhráváme, mohli jsme z toho být relativně venku. Mužstvo je mladé, ale mluvit o záchraně, ještě je čtrnáct kol, spousta bodů ve hře. V zápasech nejsme horší, ale zatím doplácíme na takový dorostenecký fotbal. Prostě mladý tým není dostatečně vyzrálý. Dva zápasy ztratit doma, když čtyřikrát vedeme, to už se potom hraje blbě.
