Na začátku to byl zchátralý klášterní komplex, který město v roce 2006 koupilo za 19 milionů korun od Plzeňského biskupství. Od té doby Chebští nejstarší klášter ve městě s unikátním kostelem postupně opravují a otevírají veřejnosti.
V pátek představili další upravenou část františkánského konventu, takzvanou vnitřní zahradu. Díky tomu se na jaře bude moci otevřít zbrusu nová turistická trasa. Ta propojí stávající klášterní zahrady, až dosud přístupné pouze z Hradební ulice, s Františkánským náměstím.
Návštěvníci půjdou přes vnější zahradu, projdou podloubím, vstoupí do kláštera a přes úzkou spojovací chodbu se dostanou do vnitřní zahrady. Odtud mohou pokračovat dál do křížové chodby kláštera, jejíž rajský dvůr dostal konečnou podobu letos na jaře.
Pak si bude možné prohlédnout kostel Zvěstování panny Marie, který od loňského roku zdobí nové vitrážové okno, znázorňující svatbu budoucího českého krále Václava II. s Gutou Habsburskou.
„Odtud je možné pokračovat na Františkánské náměstí. Právě tady se nachází další unikát. Klášter klarisek s barokní perlou města Chebu, řádovým kostelem, jehož projektantem byl slavný architekt Kryštof Dientzenhofer,“ popisuje trasu správce areálu Tomáš Dostál.
Smetiště nahradily záhony
Zrekonstruovaný dvorní trakt, v jehož středu stojí několik desetiletí starý rozložitý ořešák, býval v minulosti běžnou užitkovou zahradou, kde mniši pěstovali zeleninu pro klášterní kuchyni. Postupem času se však z uzavřeného dvora stalo smetiště.
„Když jsme s rekonstrukcí začínali, ze všeho nejvíc mi ten prostor připomínal Stínadla z Rychlých šípů. Dnes už je to jiné. Při rekonstrukci se nezapomnělo ani na fasády přilehlých dvorků, včetně dochovaných historických okenních a dveřních ostění,“ ukazuje Dostál.
Upravenou zahradu nově zdobí kamenné chodníčky a několik druhů záhonů s květinami a buxusy. Skutečná krása uzavřeného dvora se však ukáže až na jaře, kdy rostliny rozkvetou a v zahradě se objeví lavičky a další mobiliář.
Nejdůležitější bylo opravit střechu
Nejstarší chebský klášter prošel během posledních let zásadní proměnou. Chebští začali s opravami prakticky ihned, co se stali majiteli uceleného komplexu historicky cenných budov a pozemků ve středu historického Chebu.
„Střecha kostela byla v tak špatném stavu, že bylo nutné hned v letech 2007 začít s rekonstrukcí. Krovy pokryly pálené tašky, také věž dostala nový měděný plášť,“ konstatuje mluvčí města Tomáš Ivanič.
Jak se po odkrytí staré krytiny ukázalo, dlouhodobé zatékání si vybralo svou daň. Dřevěná konstrukce byla místy zpuchřelá, někde trámy napadla dřevomorka. Část historických krovů bylo nutné vyřezat a vyměnit. Náklady dosáhly 18 milionů korun. Opravy poté pokračovaly v interiérech.
Naposledy se rekonstruovalo před osmdesáti lety
„Několik let připravovaný projekt rekonstrukce vtiskl velké části františkánského konventu důstojnou podobu,“ pokračuje Tomáš Dostál.
„V roce 2015 například došlo na kompletní opravu zastaralého a nevyhovujícího sociálního zázemí v prostorách klášterní kapitulní síně,“ uvádí chebská místostarostka Daniela Seifertová.
„Nově byla vybudována kuchyňka. Plánujeme ji využívat při různých akcích, které se v areálu kláštera pravidelně konají. Rekonstrukcí prošel i vstupní prostor z křížové chodby do předsálí před kuchyňkou a moderními toaletami.“
V další fázi došlo na osázení rajského dvora a obnovu takzvané vnitřní zahrady. Úpravy interiérů, zahrad a fasády přišly na celkem 4,6 milionu korun.
