„Funguje to. Až jsem překvapená jak dobře,“ říká autorka metody.
Deset minut cvičení denně a člověk se zbaví problému s bolavými zády či klouby. To zní skoro jako sci-fi. Je vůbec něco takového možné?
Do ordinace mi chodí hodně klientů. V současné době pracuji takřka výhradně s vyprošťovákem. Lidské tělo mě fascinuje. Co všechno dokáže. Některým lidem dám třeba jenom jeden cvik z metody, to znamená, že denně cvičí třeba jen minutu a půl. A přesto se zbaví například bolestí zad, trapézů či kolenních kloubů. Vždy záleží na tom, jak moc dostalo tělo zabrat a jak špatně na tom je. Ale fakt je to možné. Ve finále zjišťuji, že ať už jde o jakékoliv techniky, těch deset minut cvičení denně je docela hodně.
Markéta Strnadová
|
Vyprošťovák je váš nápad, nebo metoda prověřená časem?
Součástí vyprošťováku jsou dvě polohy z jógy, které jsem si trochu upravila, vylepšila a propracovala. Dále jeden cvik, který se používá v sestavě Ludmily Mojžíšové, a jeden inspirovaný prací terapeutky Jarmily Čápové. Poslední cvik je výhradně můj. Celé je to ale upravené a sestavené za sebou tak, jak jsem si to sama navrhla.
Jak vás vlastně napadlo připravit podobné cvičení?
Přišlo to s praxí. Začala jsem s lidmi dělat spirální stabilizaci doktora Smíška (stabilizace páteře, pozn. autora). Zjistila jsem, že musím dělat některé věci před samotnou spirální stabilizací. Když jsem na ni pacienty připravovala, vygenerovalo se mi pět cviků, kterými si klienty připravím. Ale zjistila jsem, že často ani ke spirální stabilizaci nemusím přikročit. Že oněch pět cviků stačí.
Zmínila jste i možnost, že k nápravě určitých partií těla stačí i ani ne dvouminutové cvičení. To už vypadá skoro nemožně.
Cviky jsou chytře navržené. Když vám dám jeden cvik, není třeba jenom na protažení trapézu. Například Čápová, která je popsaná na webu, pracuje dejme tomu s deseti až patnácti svaly najednou. Navíc hodně pracuje s mozkem, připomíná mu pohybové programy. A mozku stačí takhle málo, aby si znovu tyto programy nastavil.
Vaše cvičení pohybový aparát napravuje, nebo jej stabilizuje?
Jedno od druhého nelze oddělit. Když připomínáte mozku správné pohybové programy, tak jsou jejich součástí stabilizační a vzpřimovací mechanismy i souhra jednotlivých svalů. A vy vše děláte najednou.
A konkrétně. Dokáže vaše cvičení napravit třeba skoliózu?
Dokáže. Konkrétně při skolióze potřebujete symetrizační cvičení. Tato porucha vzniká v okamžiku, kdy je na jedné straně těla jiný tah svalů než na druhé. A výsledkem je vybočení křivky páteře. Takže takový pacient potřebuje cviky, které jsou symetrické, a navíc si tu symetrii musí při cvičení hlídat. A v tom je výhoda vyprošťováku. Jednoduché cviky, které si cvičenec může snadno ohlídat.
Jak dlouho už vyprošťovák praktikujete?
Roky. Ale v současné formě asi od července loňského roku.
Máte už nějakou zpětnou vazbu od pacientů?
Ohlasy jsou veliké. Pro mě samotnou je velikým překvapením, jak dobře vyprošťovák funguje. Ani by mě nenapadlo, že účinek bude tak silný. Ale ve chvíli, kdy mi přišel ohlas od člověka, který sledoval léčbu své manželky pomocí vyprošťováku, mi málem upadla čelist. Ta žena byla ve stavu, kdy se ani nemohla posadit do auta, musela si do něj lehat. Má vyhřezlé plotýnky a podle CT by si ani sama neměla zavázat tkaničky, což na začátku skutečně nemohla. A po dvou měsících cvičení žije jako člověk se zdravými zády.
Když bych třeba já měsíc cvičil, budu zdravý, nebo se pro mě stane cvičení doživotní nutností?
Svým klientům říkám, že na začátku by bylo ideální cvičit denně. Potom najíždíme na takzvanou udržovačku, což znamená dvakrát až třikrát týdně deset minut cvičení. Nemoc naší společnosti ale spočívá v tom, že se skutečně špatně hýbeme. Hodně sedíme na židli, neházíme kameny ani nelezeme po stromech. Nedáváme tělu přirozenou fyziologickou zátěž. Takže to prostě musíme průběžně opravovat během celého života.
Takže východní filozofie, které tvrdí, že lidské tělo se rodí v podstatě zdravé, jsou vám blízké?
Ano. Věřím, že kdybychom měli zdravé podmínky, zdravé prostředí a zdravé emoce, nepotřebujeme nic řešit.
Jak vás tak poslouchám, vy vlastně kradete ortopedům práci. To vás nebudou mít rádi.
Snažím se o to. A jestli mě budou mít rádi? Uvidíme. Kdyby jim nechali stejný plat, i když nebudou operovat, asi by jim to nevadilo (smích). Ale pro mě je to největší téma. Když doktor někomu kus plotýnky uřízne, už ji nikdy nedáte zpátky. Já jako fyzioterapeut takovému člověku už nedokážu pomoct, protože plotýnky nedorůstají. Nebo, nedej Bože, když má někdo skoliózu a lékaři mu několik segmentů páteře sešroubují. S tím už nedokáže nikdo nic.
Mluvili jsme tady o páteři, trapézových svalech či kolenech. Na jaké problémy vaše metoda pomáhá?
Pomáhá opravdu na celé tělo. Ve svém e-booku Zázračné tělo popisuji, jakým způsobem funguje naše tělo na úrovni pohybového aparátu. Když si představíte jeřáb, tak stojí na nohách, má ramena, na nichž jsou lana. A dejme tomu, že klouby mezi nohama a rameny by byly pohyblivé stejně jako klouby lidské. Je tedy naprosto jasné, že když pohnu nohou dolu, ovlivní to celý jeřáb. Pootočí se lana, síly půjdou jinudy. Jakmile někde s jeřábem pohnu, vždy ovlivním celek. Takže i já pracuji tak, že ovlivňuji celé tělo. Když dobře nastavíte byť jednu jeho část, tak zbytek těla nemá jinou možnost, než se postupně začít také správně nastavovat. Takže když pracujete s ramenem, ovlivňujete kyčel, chodidlo. Svou roli hraje také neurofyziologie. Když začnete pracovat s ramenem, na CT bude vidět, jak začínají pracovat ty oblasti mozku, které mají rameno na starosti. Ale ty ostatní jsou velmi blízko a budou reagovat. Takže vždy, když pracuji s tělem, pracuji s ním jako s celkem. Jak v dobrém, tak ve zlém. To nejde oddělit.
