Jarmila Tinlová, lektorka kurzu genealogie, stojí u rodokmenu exprezidenta

Jarmila Tinlová, lektorka kurzu genealogie, stojí u rodokmenu exprezidenta Václava Klause. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Lidé se pídí po předcích a zaujatě mapují historii svého rodu

  • 59
Kdo byl můj prapradědeček? Lidem, kteří si pokládají podobnou otázku, protože se chtějí dopátrat svého rodokmenu, pomohl i nedávný karlovarský kurz genealogie. Většina badatelů se dozví, že jejich předkové byli sedláci či čeledíni. Jen málokomu se poštěstí najít mezi svými předky třeba rychtáře.

Konstruktér Jan Juhos z Ostrova si vede na internetu svůj rodokmen. Při bádání zjistil, že díky bavorsko-českému projektu jsou naskenované nejen matriky, ale i školní knihy.

"A v jedné z nich jsem objevil, že můj prapradědeček Jan Hammerle starostoval v obci Ptenín na Plzeňsku, a zároveň tam řídil školu. Prosadil ve vesnici moderní techniku, pětilampové rádio značky Philips," řekl Jan Juhos.

Protože časem zjistil, že k bádání potřebuje odborný základ, tak přijel do Varů na zájmový kurz genealogie, což je zkoumání rodokmenu. Chtěl si vyměnit zkušenosti a něco se naučit.

Většina předků se najde mezi sedláky či čeledíny

Někteří účastníci kurzu takový "úlovek" v podobě prapradědečka - průkopníka techniky neměli. Jak ale upozornila přednášející lektorka Jarmila Tinlová z Prahy, většina genealogů nakonec zjistí, že jejich předkové byli sedláci, podruzi nebo čeledíni.

"Málokomu se podaří dopátrat, že jeho předek byl význačnou osobností," konstatovala lektorka. Dodala, že o společenském postavení rodiny napoví i to, kdo šel třeba praprapramatce za kmotra. Rozdíl je, když to byl jen kostelník či porodní bába, anebo naopak sám rychtář.

Jarmila Tinlová se v poznávání života svých předků dostala do roku 1720. "Žádného převratně významného předka jsem nenašla. Byli to většinou sedláci a podruhové," uvedla.

Podobné výsledky čekají na 99 procent občanských genealogů. Statistiky dokazují, že o genealogii je mezi veřejností stále větší zájem. Historii svého rodu si mohou zájemci nechat zpracovat od profesionálů až za statisíce korun, anebo bádat sami.

Čekají je přitom při hledání v matrikách různá úskalí. Do slepé uličky se lze dostat kvůli vymyšleným předkům za protektorátu. Státní úředníci totiž museli tři generace zpět dokládat, že měli jen árijské předky. "Vím, že moji rodiče si také vymýšleli," usmívala se při přednášce Jarmila Tinlová.

Dalším úskalím podle ní mohou být i příliš bujaré křtiny, po kterých kostelník udělá při zápisu do matriky chybu. Jan Juhos například pátrá, proč jeho dědeček Hamerle přišel o písmeno ve svém příjmení, když všichni jeho předci byli odjakživa Hammerlovi.