Více než miliarda a půl. To je celková škoda, která vznikla při nehodách za uplynulý rok na silnicích v kraji. Do výčtu se kromě škody na samotných autech, počítá i s částkou za ošetření v nemocnici či úklidu místa střetu.
Nejvíce zaplatili za nehody, ke kterým došlo ve Středočeském kraji – zhruba 8,3 miliardy korun. Naopak nejméně stály nehody v krajích Karlovarském (1,5 miliardy), Libereckém (2,4 miliardy) a Plzeňském (2,5 miliard).
V letošním roce to bude ale zřejmě jinak. Hned za první pololetí totiž raketově vzrost počet nehod. „V letošním roce došlo za první pololetí k 1250 dopravním nehodám, což je o 371 dopravních nehod více, než za stejné období roku 2015, kdy se událo na 879 nehod,“ potvrdila nelichotivá čísla krajská policejní mluvčí Zuzana Týřová.
Podle tabulek společnosti Tým silnic vychází jeden usmrcený následkem dopravní nehody na 20,9 milionu korun. Na 5,1 milionu vyšel jeden těžce zraněný. Pokud došlo ke zranění lehkému, účet zněl na 430 000, jedna průměrná nehoda spojená jen s hmotnými škodami pak na zhruba 260 000 korun.
Za nejmenšími škodami, kterými se může pochlubit Karlovarský kraj, může podle krajského koordinátora BESIPu Václava Brože více faktorů. „Jedna z možností je ta, jestli za tím nestojí starší autopark v karlovarském regionu. Druhou věcí je otevření D6, kde lidé jezdí obezřetněji, a to i díky častým dopravním úpravám,“ uvedl Brož.
S větším počtem nehod automaticky vzrostl i počet těžce zraněných. „Naopak ale ubylo smrtelných havárií. Za první čtvrtletí byly při dopravních nehodách usmrceny čtyři osoby, což je o tři osoby méně než v předešlém roce.
Zraněno bylo v 1. pololetí celkem 317 osob, z toho 33 těžce a 284 lehce, v roce 2015 to bylo 320 osob, a to 17 těžce a 303 lehce,“ vysvětlila policejní mluvčí. Podle krajského koordinátora BESIPu jsou za menší úmrtností za volantem nové vozy, které jsou vybaveny moderní aktivní a pasivní ochranou. Za zvýšení nehodovosti podle Kříže ale často může lidský faktor.
„Řidiči jsou stále agresivnější. Pospíchají. Je to vzrůstající problém,“ varoval Kříž s tím, že za část nehod může i atypické léto. „Jednou prší, poté svítí ostré světlo. Tyto měnící se podmínky mají také svůj díl viny,“ dodal Brož.
Nejčastější příčinou havárií je nesprávný způsob jízdy, na druhém místě stojí nepřiměřená rychlost a na třetím místě je nedání přednosti. Nejvíc bourali v prvním pololetí tohoto roku řidiči v pátek, nejméně v pondělí.
