Manský dvůr z výšky. Nikdy neměl tvar hákového kříže.

Manský dvůr z výšky. Nikdy neměl tvar hákového kříže. | foto: archiv Zdeňka Buchteleho

Teď je můj, řekl Henlein a přivlastnil si statek Manský dvůr

  • 153
Triumf slavili na konci září 1938 sudetští Němci. Spojenci tehdejšího Československa ustoupili nátlaku Německa a podepsali Mnichovskou dohodu, podle které muselo Československo postoupit Německu pohraniční území s německým obyvatelstvem. Výrazně to pocítili také obyvatelé Karlovarského kraje.

Pro české obyvatele to znamenalo tragédii, byli vyhnáni ze svých domovů. Změnu zaznamenali i samotní sudetští Němci. Po vypuknutí války museli muži narukovat do armády. Stát převzal kontrolu nad všemi oblastmi života.

Hned od října 1938 začali Němci uplatňovat rasistické zákony. Na to doplatilo židovské obyvatelstvo. Židé se stali objektem teroru. Stát dělal všechny kroky k tomu, aby získal jejich majetky. Křišťálová noc (10. listopadu 1938) znamenala nejen vypálení synagogy, ale také pozatýkání všech karlovarských židů. Představitelé nejzámožnějších rodin byli deportování do Buchenwaldu.

„Tam byli pod nátlakem SS a právníků říšského ministerstva financí donuceni k podpisu darovacích listin, kterými převedli svůj majetek ‚dobrovolně‘ na německý stát. Říše tak získala jen v Karlových Varech desítky luxusních hotelů, penzionů, lázeňských domů a obchodů. Podobná situace nastala v Mariánských Lázních a Františkových Lázních,“ uvádí ve své práci Druhá světová válka a Karlovy Vary historik karlovarského muzea Jan Nedvěd.

Teprve pak se mohli ožebračení židé vrátit nakrátko domů. Poté následovalo další zatčení a pro řadu z nich cesta do koncentračních táborů.

Manský dvůr na Chebsku

Nucený prodej majetku zažila také rodina známého českého architekta Milana Babušky, která od konce 1. světové války zvelebovala statek v Manském dvoře. Ze zanedbaného místa se díky jeho působení stal nejlepší velkostatek v širokém okolí. Kvůli násilnému odprodeji Manský dvůr získal do svého majetku vůdce sudetských Němců Konrád Henlein.

Milan Babuška

  • Pedagog, hudebník, architekt. Narozen 20. listopadu 1884, zemřel 17. října 1953.
  • Projektoval například budovy škol, mimo jiné i v Habartově na Sokolovsku, lázeňský dům v Jáchymově.
  • Je autorem projektu budovy Národního technického a Zemědělského muzea v Praze na Letné.
  • Na Manském dvoře projektoval vlastní vilu.
  • Pod jeho vedením začal vzestup statku Manský dvůr.
  • Byl také dirigentem České filharmonie.

„Ten zde především ubytoval svoji rodinu a zajistil vše pro její pohodlné žití, včetně posluhy a správce. Poslední správce statku byl Čech, jakýsi Hruschka, který hned po válce uprchl do Německa a jeho rodina byla poté odsunuta,“ popisuje historii statku historik Zdeněk Buchtele.

Mnoho času ale Henlein na Manském dvoře nestrávil. Většinou pobýval v Liberci, který se stal hlavním městem „Sudet“. Na konci války se pak snažil řídit obranu regionu ze zámečku na Kladské.

Přesto na statku vzniklo malé kino pro ukrácení dlouhé chvíle Henleinovy rodiny a byla zřízena i rozsáhlá knihovna. Vše bylo umístěno ve staré budově na jižní straně.

Za války se na statku už příliš nestavělo. „Došlo k výměnám hrázdění ve štítech a vzniklo severní menší křídlo, které uzavřelo druhý, menší dvůr,“ poznamenal Buchtele.

Možná právě tehdy vznikla legenda, že Henlein nechal statek dostavět tak, aby jeho půdorys tvořil hákový kříž. „To není pravda, půdorys takový tvar nikdy neměl, ani ho na Manském dvoře nejde nikde najít. Ani v náznacích,“ zdůrazňuje Buchtele.

Konrád Henlein přišel k Manskému dvoru poměrně lacino. Od majitele ho vykoupil v nuceném odprodeji a prostředky získal přímo od Adolfa Hitlera.

Z historie

Manský dvůr

První písemná zmínka o Lehnhofu, jak se Manský dvůr jmenoval, pochází z roku 1242 a na dvoře se uvádí Konrád z Hohenbergu (do roku 1249).

Dvůr jako součást hraniční strážní soustavy tak pravděpodobně vznikl už za doby panování krále Přemysla Otakara I., tedy někdy před rokem 1230 v údolí, které ho chrání před západními větry. Ze tří stran ho obklopují přírodní valy.

Později se z něj stal uzavřený čtvercový statek, který od 17. století náležel k panství Kynžvart patřícímu Metternichům.

„Ten uvolnil 100 tisíc říšských marek jako finanční výpomoc pro Henleina k zakoupení prostornějšího bytu, než byla arizovaná vila, kterou Henleinovi získali v novém působišti říšského komisaře, později říšského místodržícího v hlavním městě Sudet Liberci. S rodinou se vrátil na Chebsko a s pomocí tohoto obnosu získal nejen velkostatek Manský dvůr nedaleko Dolního Žandova, ale od tepelských premonstrátů také rozsáhlé území Slavkovského lesa,“ dodal Buchtele.

Navíc museli Henleinovi na statku otročit za nelidských podmínek francouzští a ruští váleční zajatci. Ještě 1. května 1945 byl na rozkaz místního nacisty Julia Kreibicha zastřelen jeden ruský zajatec.

Na konci války byl Konrád Henlein zadržen americkými vojáky a 10. května 1945 spáchal ve vězení sebevraždu. Podřezal si žíly skly z rozbitých brýlí.

Rodina architekta Babušky se na Manský dvůr vrátila po skončení druhé světové války. Jenže statek byl v roce 1948 zabaven komunisty a Babuškovi se museli znovu stěhovat. Po roce 1989 se opět vrátil do majetku rodiny.

Po dlouholetém hospodaření státních statků byl ale v dezolátním stavu. V současné době je už důkladně zrekonstruovaný a slouží jako oblíbené výletní místo. Kromě penzionu tady návštěvníci najdou malé konferenční prostory, sportovní zázemí a regionální muzeum.