Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vnučka architektů Thermalu ukazuje, že hotel není žádné monstrum

  18:22aktualizováno  18:22
Zatímco někteří lidé označují hotel Thermal za komunistické monstrum, vnučka jeho architektů, manželů Machoninových, v těchto dnech při komentovaných prohlídkách ukazuje opak. Marie Kordovská upozorňuje, že Thermal je typickým produktem 60. let, stejně jako třeba filmy Věry Chytilové.

Komentovaná prohlídka hotelu Thermal v rámci doprovodného programu 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Marie Kordovská, vnučka projektantů hotelu, manželů Machoninových, na výchozím stanovišti prohlídky u hlavní pošty. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

V hotelu svých prarodičů pořádá celý týden komentované prohlídky, na které zve architekty a historiky architektury. Jedním z nich byl i Adam Gebrian, český architekt a teoretik.

„Díváme se na dům, který nezapadá do okolní zástavby. Podle mě je ale jeho společenská funkce důležitější. Myslím, že takové domy mají nárok na takovou formu,“ řekl.

Spíše než na okolní zástavbu ovšem podle něj stavba reaguje na kontext okolní přírody a celého údolí, kterým protéká říčka Teplá. Už dlouho jej trápí v jakém stavu jsou prostory kolem Thermalu, což je problém i obchodního domu Kotva v Praze, který pochází od stejných architektů.

Od počátku šlo o festivalový palác

V případě Thermalu, který Machoninovi stavěli jako festivalový palác, ukázal Adam Gebrian na řadu věcí, které nebylo vůbec jednoduché vymyslet a pomocí tehdejší technologie nakonec i zrealizovat. Například obloukové podhledy nad vstupem do budovy nebo obrovská skla, která propojují vnitřek a vnějšek Thermalu.

Fotogalerie

„Skla mají tři metry na výšku a málokdo je uměl vyrobit. Babička říkala, že v 60. letech tady byli potomci dělníků z první republiky. Byla hodně drsná a tahle skla si na nich vydupala,“ prozradila Maria Kordovská.

Zároveň upozornila, že pod sádrokartonem ve foyer Velkého sálu jsou ukryty reliéfy sochaře Chlupáče, takzvané karyatidy.

„V tehdejší době existovala povinnost odvádět určitá procenta umělcům. Babička je dávala těm, kteří byli zakázaní, aby si vydělali,“ podotkla Marie Kordovská.

Podle Adama Gebriana se tento vztah mezi architektem a umělcem označoval jako čtyřprocentní. „Myslím, že byl velice důležitý a výhodný, protože vznikala konfrontace lidí, kteří viděli svět jinak. Byl bych rád, kdyby tato spolupráce byla opět navázaná,“ uvedl.

Věra Machoninová během stavby Thermalu spolupracovala také s duem Stanislav Libenský - Jaroslava Brychtová, které po světě proslavily monumentální skleněné plastiky.

„Paní Brychtová mi říkala, že se tehdy domnívala, že to, jak staví Machoninová, je začátek nového slohu. Pak ale přišel rok 1968 a všechno padlo,“ řekla Marie Kordovská.

Interiér plný barev v duchu šedesátých let

Ačkoli Thermal zvenku vypadá jako skála nebo sopka, uvnitř byly důležité barvy - charakteristický znak 60. let. Kromě temně rudého dřeva byly součástí modré koberce i bílá křesílka, která dnes nahradily pulty před jednotlivými sály v patře. Architektům šlo prý o to zapustit stavbu do okolí a uvnitř čekal na návštěvníky výbuch barev.

„V šedesátých letech, než Machoninovi tuto zakázku dostali, získali cenu za univerzitní kampus v Dublinu. Museli jí odevzdat státu a babička si tehdy vydupala, aby jim z ní stát uvolňoval peníze na studijní cesty,“ prozradila Marie Kordovská.

Podle Adama Gebriana je v České republice několik staveb z 60. let, které nejsou provozované v souladu s jejich hodnotami, což je i případ Thermalu. Vzpomněl přitom nedávnou debatu o tom, zda prodat či neprodat jeho bazén.

„Podle mě je to nedílná součást kontextu. Je to státní majetek a domnívám se, že v budoucnu půjde i o kulturní památku. Má hodnoty a kvality, které za to stojí,“ řekl.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.