„Letos se jarní houby objevily tak o čtrnáct dnů dříve než loni. Jakmile zaprší, mohly by začít růst smržovité. Smrže, které jsou mimochodem velmi chutnou houbou, najdeme často například na mulčovací kůře, kterou si lidé sypou záhony na zahrádkách. Na Karlovarsku už roste kačenka česká, kterou také řadíme ke smržovitým,“ uvádí Pošmura.
Kačenky rostou především pod jasany, osikami, ptačími jeřáby, jabloněmi či divokými třešněmi. Plodnice se někdy za teplého a vlhčího jara objevují už koncem února.
„Našel jsem i hlívu ústřičnou a sem tam se ještě objeví penízovka sametonohá,“ vypočítává Pošmura. „Chtělo by to ale déšť, přírodě chybí vláha.“
Podle zkušeného houbaře se objevuje i šťavnatka březnovka. Ta však na Chebsku patří k vzácnějším. Hojněji se vyskytuje za hranicemi v sousedním Německu. Charakteristické pro tuto mohutnou houbu je, že zvedá mech a vytváří „kopečky“ podobně jako hřib. Najít je možné také závojenku podtrnku.
„Tu by měl sbírat jen ten, kdo ji bezpečně pozná. Je možné ji lehce zaměnit za závojenku jarní nebo také se jí říká zvonovka jarní, která je prudce jedovatá. Kolegové mi hlásili, že už ji na prohřátých okrajích lesů a na cestách objevili,“ varuje Pošmura.
Kromě hub, které je možné zpracovat v kuchyni, se znalci radují z neobvyklých, či dokonce raritních nálezů.
„Roste jelenka obecná, která hodně chutná divokým prasatům. Kvůli ní neváhají rozrýt lán lesa. Objevuje se také například ušíčko černé a destice chřapáčová. K opravdovým pokladům však patří ohnivec se svítivě oranžovými plodnicemi. Najdeme jej například v okolí Bečova,“ doplňuje Pošmura.
