Hlíva ústřičná se sněhovou oblohou.

Hlíva ústřičná se sněhovou oblohou. | foto: Jiří Pošmura

Houby na Chebsku rostou i pod sněhem. Je z nich dobrá polévka i guláš

  • 0
Ačkoli doba, kdy lidé nosili z lesů plné košíky, už minula, skalní houbaři se své vášně nevzdávají. V zimě se totiž i v Karlovarském kraji objevují zvláštní druhy hub, které rostou, jen když se teplota pohybuje kolem nuly.

Základem pro úspěšné zimní houbaření je vědět, kam jít sbírat. V současných dnech, kdy denní teplota vystoupá nad nulu, se zvyšuje šance, že se objeví nové plodnice. Třeba v mezerách mezi tajícím sněhem.

Nejoblíbenější jedlou zimní houbou je přitom penízovka sametonohá, které se lidově říká vánoční houba. Roste v trsech od října do dubna po celém Česku. Její žlutooranžové kloboučky se nejčastěji vyskytují na tlejících pařezech, někdy ale i na živých kmenech listnatých stromů.

„Tahle houbička má v sobě zvláštní látku, takovou nemrznoucí směs. Zatímco u jiných hub mráz buňky v pletivech roztrhá, penízovku nezničí,“ říká chebský mykolog Jiří Pošmura.

Hlívě nevadí mráz do pěti stupňů pod nulou

Roste také ucho jidášovo a na bukovém dřevě, ovocných stromech nebo pařezech ořešáků je možné najít hlívu ústřičnou. Té nevadí mráz do minus pěti stupňů. Podle Jiřího Pošmury ale na Chebsku příliš hojná není, navíc ji díky osvětě vyhledává a sbírá stále víc houbařů.

„Pěknou hlívu jsme minulý týden našli poblíž Božího Daru. Nalámali jsme si na dršťkovou polévku,“ ukazuje fotografii Pošmura, který exemplář zvěčnil ještě před tím, než skončil v hrnci a posléze na talíři nálezců.

„Ale i penízovka je jedlá a dobrá houba. V kuchyni se dá využít zcela běžným způsobem. Může se přidat do polévek, omáček nebo se klobouky, pokud jsou větší, dají osmažit jako řízek,“ vypočítává Pošmura.

Jakmile sleze sníh, vyrážejí skalní houbaři hledat i penízovku smrkovou. „Ta roste přímo na smrkových šiškách. Často tak hustě, že stačí kloboučky ostříhat nůžkami. Je z ní výborný guláš,“ doplňuje Pošmura.

Některé houby, přestože jsou jedlé, ale odborníci v zimě sbírat nedoporučují. To když jsou plodnice měkké a vodnaté, mají vybledlé barvy nebo nezvyklou vůni. Tak vypadají několikrát přemrzlé houby, které by měly raději zůstat v lese. Mohou totiž způsobit vážné zdravotní potíže, průjmy a zvracení.

„S houbami je to stejné, jako například s masem v mrazáku. Jednou a dost. Několikeré rozmrazení nastartuje v plodnici rozkladné procesy,“ vysvětluje chebský mykolog. „Když nevíme, kolikrát houba v přírodě zmrzla a rozmrzla, raději doporučuji takové houby nesbírat.“