Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Školy čelí zmatkům kvůli inkluzi. Je šitá horkou jehlou, míní pedagogové

  • 13
Téměř dvacet milionů korun získal v lednu Karlovarský kraj od ministerstva školství na asistenty a pomůcky pro společnou výuku dětí zdravých a s postižením. Inkluzi však provázejí zmatky a nárůst administrativy.

Školy mohou čerpat z prostředků ministerstva školství peníze na materiální a personální podpůrná opatření už několik měsíců. Prostředky mají dětem s postižením pomoci zvládnout výuku.

Pedagogičtí pracovníci i ředitelé škol kvitují, že peníze do škol skutečně proudí. Zároveň ale upozorňují, že projekt společného vzdělávání je šitý horkou jehlou. Proces provázejí zmatky, nejasnosti a obrovský nárůst administrativy.

„Finanční podpora na vzdělávání znevýhodněných žáků je od ledna vázána na potřeby konkrétních škol. Krajské úřady tak od ministerstva školství dostanou peníze podle vykázaných potřeb každé školy a přesně tuto částku jednotlivým školám odešlou,“ popsala Klára Bílá z ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

„Další peníze z rozpočtové rezervy budou zasílány podle skutečného počtu vykázaných podpůrných opatření,“ dodala. Peníze přerozdělí krajský úřad podle rozpočtů škol a může pak částky navyšovat.

Reakce MŠMT

Ministerstvo školství ústy náměstka ministryně Stanislava Štecha rozpaky pedagogů i kraje odmítá.

Pokud jde například o zvýšení administrativy, byl podle náměstka navíc zaveden jen formulář Doporučení podpůrných opatření z poradenského zařízení. „Další „administrativa“ v podobě individuálních vzdělávacích plánů (IVP) existovala již v minulosti,“ podotkl Štech.

Stejně tak odmítl zmatky kolem metodiky v případech, kdy žák, pro jehož potřeby byl určen asistent pedagoga. „Tato situace byka řešena s kraji na informačních seminářích již na jaře loňského roku. Asistent pedagoga zůstává na škole, protože má uzavřenu pracovní smlouvu, jejíž konec nemůže být dán odchodem žáka ze školy. Škola postupuje stejně jako u ostatních pedagogických pracovníků,“ zmínil Štech.

A nesouhlasí ani s tvrzením, že poradenská zařízení dostala málo času na diagnostiku dětí a vše je šito horkou jehlou. „Od metodičky kraje to zní skutečně zvláštně, protože podle prezenčních listin jen ona sama absolvovala v r. 2016 osm seminářů a školení na dané téma,“ podotkl Štech.

Ministerstvo zároveň jisté “provozní chyby“ v inkluzi připouští, žádá však všechny zainteresované strany o to, aby je pomohly odstranit.

„Je třeba říci, že nevyhovující systém finančního zabezpečení společného vzdělávání byl ze strany ministerstva školství změněn, a věříme, že bude pružnější. Financování potřeb pro děti, žáky a studenty, které dobíhá podle starší legislativy, bude financováno z běžného rozpočtu na přímé výdaje, tedy mzdy a učební pomůcky. Školy obdrží prostředky již při základním rozpisu rozpočtu během 1. čtvrtletí letošního roku,“ ujistil krajský radní pro oblast školství Jaroslav Bradáč.

Peníze pro děti, kterým bylo přiznáno podpůrné opatření po 1. září 2016, dodalo ministerstvo do rozpočtu krajů účelově a už byly přiděleny ve výši dané vyhláškou.

To ředitelé škol vítají. Upozorňují však, že stále existuje řada otázek, na které bude třeba najít odpovědi. A mimo jiné jim vadí obrovský nárůst administrativy.

„Podle mého názoru se podmínky pro výuku žáků s postižením spíš ztížily. Chybí nám jasné pokyny pro organizační řešení problémů, ohromně narostlo papírování,“ vypočítal ředitel 4. základní školy v Chebu Miroslav Kříž několik potíží, které jej momentálně v souvislosti s inkluzí trápí.

Poukázal i na další záludnosti programu. Pokud totiž ze třídy odejde žáček, kterému s učením pomáhal asistent, škola už pro asistenta nemusí mít využití.

Problémy hlásí i Základní škola na chebském Kostelním náměstí. Tamní pedagogy nejvíc zdržuje skutečnost, že musí s rodiči projednávat doporučení ke vzdělávání, vypracované poradenským zařízením.

„My musíme rodiče pozvat a navrhovaná opatření s nimi projednat. Vysvětlit jim, o co se jedná a co se teď bude s jejich dítětem dít,“ uvedla tamní ředitelka Miloslava Hartmannová. „To je neuvěřitelný administrativní zápřah, s tím se teď hodně pereme,“ postěžovala si.

Poradenská zařízení dostala málo času

Výhrady mají také speciální pedagogové. „Systém byl spuštěn, paní ministryně našla spoustu peněz k zajištění podpůrných opatření u žáků se speciálními potřebami, bohužel však byl ušitý horkou jehlou. Školská poradenská zařízení nebyla naprosto připravena na to, aby mohla začít diagnostikovat žáky a psát jim doporučení podle nové legislativy. Například první proškolení našich pracovníků se uskutečnilo až 30. srpna 2016 a přitom 1. září se systém spouštěl,“ konstatovala Ivana Tormová, krajská metodička pro vzdělávání a předsedkyně Asociace speciálních pedagogů Karlovarského kraje.

Podle pedagogů v kraji není problém v tom, že by učitelé nebo ředitelé neměli dostatek informací. Problém je, že se informace měnily z jednoho měsíce na druhý a systém na to nebyl připraven.

„Mělo se to udělat obráceně. Prvotně měly vysoké školy připravit velké množství kvalitních pedagogických pracovníků, pak měla být připravena legislativa s finančním krytím, potom se měly na změny připravit školy a poradenská zařízení a pak mohly být do tohoto připraveného systému puštěny děti. Myslím si, že takto rychle spuštěné společné vzdělávání je tak trochu hazardem,“ doplnila Ivana Tormová.